Lokomotivy řady T478.2

Lokomotivy řady T478.2

Úvod

Po roce 1954 se naplno rozeběhla motorizace ČSD, zahájená výrobou 21 úzkorozchodných motorových lokomotiv řady T47.0, určených pro tratě rozchodem 760 mm. V té době bylo rovněž vyrobeno 6 kusů lokomotiv řady T434.0 pro rozchod 1435 mm s novým naftovým motorem 6 S 310 DR. Od roku 1957 běžela také sériová výroba malých dvounápravových lokomotiv řady T211.0, určených především pro lehčí posun ve stanicích či na vlečkách.

Na základě úspěšného vyzkoušení šestiválcového naftového motoru 6 S 310 DR byla v roce 1958 zahájena v lokomotivce ČKD Praha výroba 145 lokomotiv řady T435.0, které začaly nahrazovat na posunu i v lehčí nákladní službě parní lokomotivy. 

Motor

Rokem 1962 se rozjíždí v ČKD výroba třínapravových motorových lokomotiv s hydraulickým přenosem výkonu označené jako řada T334.0. V roce 1959 byly pro ČSD v ČKD Praha vyrobeny dva prototypy lokomotiv řady T444.0 rovněž s hydraulickým přenosem výkonu, jejíž sériová výroba byla převedena na Slovensko do Turčianských strojáreň v Martině. Do roku 1965 bylo pro ČSD vyrobeno 113 kusů této řady. Pokračováním úspěšné výroby „Hektorů" řady T435.0 byla dodávka silnější varianty těchto lokomotiv označených jako řada T458.1. Ta v celkovém počtu 221 strojů dodávaných v letech 1963 - 1967 rozhodujícím způsobem nahradila na posunech a ve vozbě lehčích nákladních vlaků další řady parních lokomotiv.

V letech 1963 - 1967 pokračovala v TSM výroba dalších lokomotiv, tentokrát s hydraulickým přenosem výkonu řad T 444.02 a T444.1. Po úspěšném vyzkoušení dvou prototypů lokomotiv řady T478.1001 a 1002 byla v roce 1966 zahájena sériová výroba těchto legendárních „Zamračených“ řady T478.1 s určením pro osobní dopravu. Byl zde použit vylepšený naftový motor K 6 S 310 DR o výkonu 1500 koní. Lokomotivy řady T478.1 byly vybaveny parním generátorem PG 500 pro vytápění vlakových souprav. Brzy se tyto stroje objevily v mnoha důležitých lokalitách po celé síti ČSD. Jejich počet 230 kusů zamíchal osudy parních lokomotiv určených pro osobní dopravu. Vlivem dodávek šestinápravových motorových lokomotiv řad T669.0 a T669.1 začaly řídnout stavy nákladních parních lokomotiv. Přestože bylo pro ČSD dodáno během let 1967 - 1972 přes tři stovky těchto mohutných lokomotiv, zůstávalo v nákladní traťové službě mnoho desítek parních lokomotiv řad 534.03 a 556.0.

výkres

Již při výrobě „zamračených" řady T478.1 bylo rozhodnuto vyrobit pro potřeby nákladní dopravy u ČSD také verzi pro tuto vozbu. První „vlaštovkou" se stal prototyp řady T478.2001 s novým naftovým motorem K 12 V 220 DR o výkonu 1800 koní a hydrodynamickou převodovkou SRM ČKD. Pro značnou poruchovost této převodovky ve zkušebním provozu na tratích ČSD, nebyla dráhami převzata a později byla předána na vlečku ale již označením T478.4001.

Vraťme se zpět k výrobě „zamračených" pro nákladní dopravu. První dva stroje nové řady T478.2001 a 2002 vyjely z bran pražské lokomotivky v únoru roku 1969. Stroje shodných parametrů jako verze T 478.1, neměly zabudovaný parní generátor. Místo něho byl do strojovny dosazen balast, který doplnil váhový rozdíl stroje.

První dva stroje T478.2001 a 2002 byly po vykonání technicko bezpečnostní zkoušky přiděleny ve dnech 16. a 25. června 1969 do depa Praha Vršovice, které měly již bohaté zkušenosti s provozem lokomotiv řady T478.1. Během jednoho roku od června 1969 do září 1970 bylo k ČSD předáno celkem 82 lokomotiv řady T478.2 Tyto stroje byly předávány do dep Praha Vršovice, Zdice, Šumperk, Brno Maloměřice, Košice, Prešov, Leopoldov, Trnava, Ostrava, Krnov, Frýdek Místek, Kolín, Rakovník, Praha Střed a Břeclav.

V 70. letech došlo k přesunům těchto spolehlivých strojů také do lokomotivních dep Praha Libeň, Liberec, Turnov, České Budějovice, Jihlava, Valašské Meziříčí, Veselí nad Moravou, Plešivec, Michaľany, Havlíčkův Brod, Kladno a Kralupy nad Vltavou. Vlivem nedostatku vhodných motorových lokomotiv pro dálkovou osobní dopravu došlo v letech 1973 - 1974 k technickým úpravám lokomotiv řady T478.2.

Do strojů inventárních čísel 2003 - 2008 byly dosazeny ze strojů řady T444.1 parní generátory PG 500 a tyto stroje pak byly přeznačeny na řadu T478.1231 - 1237. Všechny byly přiděleny do depa České Budějovice. V roce 1976 došlo k další rekonstrukci, kdy byl do košického stroje T 478.2017 zabudován také parní generátor PG 500. Lokomotiva byla přeznačena na T478.1238. Posledním strojem, do kterého byl zabudován parní generátor byla T478.2059. Z ní se pak stala lokomotiva T478.1239 provozovaná v depu České Budějovice.

T478.2067

Po roce 1974 začaly stroje řady T478.2 měnit svůj barevný vzhled. Z původního krémovo-červeného zbarvení na celočervený / višňový. Tyto nevzhledné barevné nátěry byly po roce 1982 doplňovány většinou při dílenských opravách na čelech žlutým pruhem o šířce 300 mm.

2012

 

K dalším barevným úpravám došlo po 1. lednu 1988, kdy byly tyto stroje stejně jako ostatní motorové lokomotivy opatřeny 600 mm širokým žlutým pruhem po celém obvodu lokomotivy. Od stejného data 1. ledna 1988 vyšel v platnost nový systém označování lokomotiv ČSD. Všechny motorové lokomotivy dostaly číslici 7 jako konstrukční řadu. V našem případě byly stroje původní řady T478.1 přeznačené na řadu 751 a dvojkové T478.2 na 752.

Rokem 1992 končí společný Československý stát a sním i Československé státní dráhy. Od 1. ledna 1993 je společná železniční správa rozdělena na České dráhy / ČD / a Železnice slovenské republiky / ŽSR /. Z celkového počtu 82 strojů řady 752 zůstává 29 lokomotiv na Slovensku ( lokomotiva 752.044 je v září 1992 po těžké nehodě zrušena ) a zbytek je dislokován u ČD.

752.002

Od roku 1992 probíhaly na lokomotivách řad 751 a 752 rekonstrukce dosazením na místo parního Pegasu PG 500 či balastu topného alternátoru TA 415. Celkem bylo 34 lokomotiv řady 751 a 26 strojů řady 752 přestavěno na novou řadu 749 s elektrickým topením.

Ostatních 19 lokomotiv řady 752 bylo bez rekonstrukce přeznačeno na řadu 751 s původními inventárními čísly a přičtením hodnoty 300 k původnímu inventárnímu číslu. V roce 1994 byly dva stroje řady 751 čísel 751.215 a 751.048 přeznačeny na řadu 752.083 a 752.084. O rok později, v prosinci 1995 jsou přečíslovány na lokomotivy 749.253 a 749.254. Se stále větším nasazováním motorových vozů do dálkové osobní dopravy přicházejí „zamračené“ o své výkony.

Po roce 2000 začínají postupně mizet z našich kolejí. V roce 2007 jsou všechny provozní stroje řady 751 předány nákladní dopravě skupiny ČD. Vlivem stále menšímu objemu nákladní dopravy a dodáním rekonstruovaných „brejlovců“ řady 753.7 jsou stroje řady 751 odstavovány z pravidelného provozu. Končí tak jedny z nejhezčích, nejspolehlivějších a nejelegantnějších motorových lokomotiv, které přes 40 let sloužily na našich železnicích.

 

PROVOZ LOKOMOTIV VE SLUŽEBNÁCH U ČSD:

 / seřazeno abecedně od A do Ž /

 

Brno Maloměřice

Přestože bylo toto lokomotivní depo přizpůsobeno především pro motorový provoz, stále zde ještě na přelomu 60. a 70. let sloužily parní lokomotivy řady 556.0. V červenci roku 1969 byly z ČKD Praha předány do zdejšího depa stroje řady T478.2013, 2014, 2015 a 2016. V září a říjnu tohoto roku je doplnily ještě stroje T478.2031 a 2038. V červnu a červenci roku 1970 přibyly další lokomotivy T478.2063, 2064, 2065, 2066 a 2067. Doplnily tak mohutnou flotilu motorových lokomotiv řad T669.0, T669.1 a T679.1. Čtyři lokomotivy řady T478.2 byly nasazeny do čela manipulačních vlaků na trati Brno - Česká Třebová.

16

Dva stroje T478.2 sloužily společně s jedním čmelákem řady T669.0 na manipulačních vlacích z Brna - Maloměřic do Nezamyslic. V další turnusové skupině byly vedeny dvě zamračené řady T478.2 na Mn vlacích mezi Brnem - Blažovicemi a Vyškovem. Na jednom páru manipuláků zajížděly do Slavkova u Brna. Ale již za dva roky odjíždějí první stroje pryč. Lokomotivy T478.2014, 2065 a 2067 jsou převedeny do pobočného depa Šumperk výměnou za čmeláky řady T669.1, které neměly přechodnost přes Ramzovské sedlo. Další stroje řady T478.2015, 2031, 2038, 2063 a 2066 opouštějí depo „na Majlontě“ v roce 1973.

Zbylé zamračené rokem 1974 uzavírají poměrně krátkou historii této řady v depu Brno Maloměřice. Stroje čísel 2013, 2016 a 2064 odjíždějí do depa Jihlava výměnou za sergeje řady T679.1, které ztratily přechodnost na trati z Jihlavy do Znojma. Ještě jednou se vrátily dvojkové zamračené do brněnského depa.

752

V roce 1994 sem byly předány na výpomoc již po přeznačení stroje 752.083 a 752.084. Po roce působení byly obě předány do Veselí nad Moravou, kde byly k 1. prosinci 1995 rekonstruovány a přeznačeny na řadu 749.253 a 749.254.

 

Břeclav

V břeclavském depu se objevily nové krémovo-červené stroje řady T478.2 čísel 2078 - 2082 v září roku 1970. V hlavním depu však nezůstaly a byly nasazeny do strojové stanice Hulín. Zde tři stroje soužily v čele manipulačních vlaků na místních tratích.

První turnusový den zajížděly na dvou párech manipulačních vlaků z Hulína do Osíčka. Druhý den na třech párech Mn vlaků z Hulína do Kojetína a třetí den byly turnusovány vlaky Kojetín - Tovačov. Průměrný denní běh jedné lokomotivy činil 126,6 km.

Další lokomotiva řady T478.2 vozila ve strojové stanici Hodonín uhelné a vyrovnávkové vlaky na dnes již zrušené trati do Dubňan na vlečku Šardice. V roce 1974 přijíždějí do břeclavské depa první nové motorové lokomotivy řady T466.0. Nejprve nahrazují ve strojové stanici Otrokovice parní lokomotivy řad 423.0, 433.0, 524.13. Další dodávky pylštiků řady T466.0 letech 1976 - 1977 likvidují výkony zamračených v Kroměříži a také v Hodoníně. Stroj T478.2079 odjíždí již na konci roku 1975 do depa Jihlava, další 2078, 2080 a 2081 jsou pak v létě 1976 předány do Veselí nad Moravou a Jihlavy. Poslední stroj T478.2082 odjel v květnu 1977 posílit stavy zamračených do Veselí nad Moravou.

 

České Budějovice

Téměř epizodní bylo působení této řady v depu České Budějovice. V létě roku 1972 sem byly ze Zdic předány dvojkové zamračené T 478.2003, 2004, 2005,2007 a 2008. Dvacetnulašestka zde krátce působila již v létě roku 1971 a byla sem nastálo přidělena až v červnu 1973. Lokomotivy byly zařazeny od 22. července 1972 do čtyřdenního oběhu za parní lokomotivy řady 534.03 do čela manipulačních vlaků z Českých Budějovic do Kájova včetně postrků na této trati. Ale již v období od prosince 1973 do července 1974 prošly rekonstrukcí, spočívající v dosazení parního generátoru PG 500 pro vytápění vlakových souprav.

Pegasy, jak se těmto generátorům přezdívalo, byly vyzískány z motorových lokomotiv řady T444.1031 - 1035. Dvojkové zamračené řady T478.2003 - 2007 byly přeznačeny na T478.1231 - 1236. V květnu roku 1974 přijely do Českých Budějovic z Rakovníka dvě lokomotivy T478.2062 a 2059, z nichž první jmenovaná prošla úpravou na parní vytápění souprav již v červenci 1974 a byla přeznačena na T478.1237. Druhá T478.2059 dostala parní generátor až na jaře 1982 a byla přeznačena na T478.1239.

239

Tím skončilo první krátké působení této řady v jihočeské metropoli. Podruhé se do zdejšího lokomotivního depa dostaly dvojkové zamračené řady 752 již pod hlavičkou Českých drah v polovině devadesátých let v souvislosti s odchodem sergejů řady 781 z nákladní dopravy. V září roku 1994 dojela první „dvojka“ 752.061 z Havlíčkova Brodu. V  říjnu 1995 byla přeznačena na stroj 751.361. O měsíc později byla předána další lokomotiva této řady 752.063 ze služebny z Veselí nad Moravou a po přeznačení se z ní stala 751.363. V létě 1997 byla předána do Rakovníka. Další zamračená 752.082 dojela v červnu 1995 z Jihlavy a krátce na to od října 1995 sloužila již pod označením 751.382.

Posledním přírůstkem do stavu, ale již jako přeznačená 751.379 dojela z depa Jihlava, aby vypomohla ostatním strojům této řady na sklonově náročné trati z Českých Budějovic do Horního Dvořiště. Po roce 2000 začaly ex. dvojkové stroje opouštět českobudějovické depo. Jako poslední stroj této řady odešla 751.382 v lednu 2005 do služebny v Praze Vršovicích.

 

Haniska pri Košiciach

I pracoviště v Hanisce má ve stavu tři modré „zamračené“. Ani jedna však není turnusována, jejich výkony se prakticky omezují jen do role náhrad za ř. 746 na Mn vlacích do Medzeva a zejména na přetazích do maďarské PPS Hidasnémeti.

 

Havlíčkův Brod

Do Havlíčkova Brodu se dostala první lokomtoiva této řady T478.2053 v únoru 1973 z pobočného depa Kolín. Byla nasazena do čela manipulačních vlaků ze Světlé do Zruče??, kde nahradila “kremáky“ - parní lokomotivy řady 534.03. Jednalo se o turnusovou skupinu 32 s průměrným denním během 214 kilometrů. 

Přidělený stroj T478.2053 vozil tři páry „manipuláků“, v noci, dopoledne a navečer s následnou obsluhou vlečky Sázava. Její dominantní postavení ohrozil až v roce 1983 příchod dalších strojů řady T478.2001 a 2061 z pobočného depa Kladno. O dva roky později přijel z téhož depa stroj T478.2074. „Dvacetšedesátjednička“ nahradila na trati z Havlíčkova Brodu do Humpolce na třech párech manipulačních vlacích „hektora“ řady T435.0.

53

Její průměrný denní běh činil 150 kilometrů a potřebu strojvedoucích 4,2 a rovněž tak stejný počet pomocníků. Od počátku grafikonu 1991/1992 byla zvýšena turnusová potřeba ve vozbě manipulačních vlaků na trati Světlá nad Sázavou - Čerčany. Turnusově zde byly nasazeny stroje již přeznačené řady 752.001, 053 a 074, doplňovány dalšími zamračenými řady 751 či brejlovci řady 753.

Již po třech letech, od března 1994 byly „čerčanské manipuláky” ukončeny od Světlé nad Sázavou v Kácově a tím se snížila turnusová potřeba na dva stroje 751.137 a 752.074. Humpolecká lokálka však v nákladní vozbě stále patřila lokomotivám řady 752, kde jednodenním oběhu „pendloval“ stroj čísla 061. Rok 1994 byl posledním, kdy v Havlíčkově Brodě jezdily zamračené. Po té byly i na „Humpolecké“ lokálce nahrazeny lokomotivami řady 742. Odchodem strojů 752.001, 053, 061 a 074 v únoru až září 1994 zmizely zamračené z Vysočiny.

 

Heřmanův Městec

Po neúspěšných pokusech nahradit parní lokomotivy řady 524.1 v nákladní dopravě na „prachovické“ lokálce motorovými lokomotivami pokoušely své štěstí od roku 1971 také čmeláci řady T669.0 a T669.1. Ač výkonově splňovaly náročné požadavky zdejšího nákladního provozu, po roce musely být pro nevhodnost šestinápravových lokomotiv z Heřmanova Městce staženy zpět do Kolína. Obdobně zde dopadly i sergeje řady T679.1. Trvalou a adekvátní náhradou se zde staly až lokomotivy řady T478.2, které sem dorazily z pobočného depa Kolín. Ve dvoudenním oběhu jezdily s nákladními vlaky mezi Přeloučí a Prachovicemi. Společnost jim dělaly několik dalších let motorové lokomotivy řady T458.1 či T444.02. Pro „zamračené“ bylo plánováno 5 párů nákladních vlaků mezi Heřmanovým Městcem a vlečkou prachovické cementárny a 4 páry vlaků mezi Přeloučí a Městcem. V roce 1979 byl turnus rozšířen na 4 stroje řady T478.2. Přesto byly tyto lokomotivy natolik vytížené, že jim musely stále pomáhat další motorové lokomotivy řad T435.0 a T458.1. V roce 1992 byly na zdejší lokálky do nákladní dopravy nasazeni kocouři řady 742 - ex. T466.2, pro které byly zátěže na trati do Prachovic nad rámec jejich možností a tak se do nákladního provozu vrátily osvědčené stroje řady 752 - ex. T478.2.

53

Od ledna roku 1995 byly zdejší „sedmsetpadesátdvojky“ čísel 053, 054, 055, 075 a 076 administrativně převedeny pod depo Pardubice. Záhy na to byly od 1. října 1995 všechny přeznačeny na novu řadu 751.353, 354, 375 a 376. Stroj 752.055 byl v rámci rekonstrukce na elektrické vytápění souprav přeznačen na řadu 749.265 a předán do Veselí nad Moravou. Tím fakticky končí řada 752 na zdejších lokálkách.

 

Humenné

Historie těchto lokomotiv v humenském rušňovém depu začíná až po výstavbě nového depa, které umožnilo kvalitní zázemí pro údržbu motorových lokomotiv. S příchodem prvních strojů řady T478.2019, 2020, 2042, 2044 a 2046 z Prešova a Michaľan v průběhu roku 1977 přibývají i výkony v nákladní dopravě.

Jednalo se především o vozbu průběžných a vyrovnávkových vlaků od Michaľan do Bánovců nad Ondavou, Velkých Kapušan, Strážského a Humenného. V roce 1979 přijíždějí jako posila další rušně T 478.2021, 2029 a 2047 z Prešova. V říjnu 1983 přibyla do Humenného z Prešova T478.2049. Tragický osud potkal v roce 1992 stroj T478.2044. Dne 3. srpna tohoto roku došlo u Budkovců ke střetu s nákladním vlakem vedeným elektrickou lokomotivou řady 182, po které byla T478.2044 zrušena.

752

S koncem společného Československého státu a tudíž i ČSD, byly lokomotivy řady 752 převedeny od 1. ledna 1993 pod nově vzniklé Železnice Slovenské republiky. Jejich vozební ramena se částečně zkrátily zatrolejováním tratě od Michaľan do Bánovců nad Ondavou a Velkých Kapušan v roce 1988. I nadále jim zůstala vozba nákladních vlaků na trati Bánovce nad Ondavou - Strážské - Humenné - Medzilaborce a dvou párů nákladních vlaků do Polského Lupkova.

V současnosti jsou zdejší „dvojky“ nasazovány na Mn vlaky z Humenného do Medzilaboriec, Stakčína, Kamenice nad Cirochou, Trebišova, Nižného Hrabovca a Vranova nad Topľou, z Prešova do Vranova nad Topľou a výjimečně i do Bardejova, z Trebišova do Maťoviec, Slanca a Úpora. Na výkonech v okolí Humenného je doplňují červené kolegyně ř. 751, s kterými se dělí i o vozbu Pn vlaků mezi Trebišovem a Strážskym, resp. Nižným Hrabovcem.

 

Chrudim

Krátce se objevila řada 752 - ex. T478.2  i v Chrudimi. Od května roku 1991 sem předalo nadřízené pobočné lokomotivní depo Kolín jeden stroj této řady pro vozbu manipulačních vlaků na trati Pardubice - Havlíčkův Brod. O tři roky později byl od května 1994 turnus rozšířen na dva stroje řady 752. V té době se zde střídaly lokomotivy 752.053, 057, 071, 072 a 074. Od 1. ledna 1995 byly výkony chrudimské služebny předány pod depo Pardubice. Všechny stroje řady 752 byly ke dni 1. října 1995 přeznačeny na řadu 751.353, 357, 371, 372 a 374 a ještě nějaký čas sloužily pod mateřskou pardubickou služebnou.

 

Jihlava

První lokomotivy přišly do depa Jihlava již v září roku 1967. Jednalo se o stroje T478.1018 a T478.1019, které byly vybaveny parním generátorem PG 500 pro vytápění vlaků odobní dopravy. První dvojkové lokomotivy řady T 478.2 určené pro nákladní vozbu zavítaly do Jihlavy až v květnu roku 1974.

T478.2064

Jednalo se o stroje čísel 2013, 2016, 2034, 2037 a 2064, které sem byl předány z depa Brno Maloměřice výměnou za sergeje řady T679.1, které nemohly nadále jezdit na trati z Jihlavy do Znojma. Již od začátku grafikonu 1974/1975 byly dvojky řady T478.2 zařazeny do čela průběžných a manipulačních vlaků mezi Jihlavou, Okříšky a Znojmem.

V listopadu 1975 byla do zdejšího depa převedena T478.2079 z depa Břeclav. V červnu 1976 doplnila stav lokomotiva T478.2080 ze stejného služebny. Od grafikonu 1976/1977 bylo do turnusu nasazeno šest strojů této řady. Průměrný denní běh jednoho stroje činil 313 kilometrů. V květnu 1979 byl mezi Jihlavou a Veselím nad Moravou vyměněn stroj T478.2080 za T478.2082 a tak v Jihlavě zůstávalo stále 8 těchto strojů.

752.037

V roce 1988 došlo k přeznačení lokomotiv T478.2 na novou řadu 752. Od roku 1992 se začalo s přestavbami zamračených řad 751 a 752 na řadu 749 s nově zabudovaným alternátorem pro elektrické vytápění vlakových souprav. V říjnu roku 1994 byla v Jihlavě rekonstruována jako první 752.013 na 749.242, která byla předána do depa Zdice.

V prosinci tohoto roku přišly na řadu další stroje, 752.037 na 749.243 a 752.034 na řadu 749.244. Zbylé dvojkové zamračené řady 752 byly v říjnu roku 1995 přeznačeny na řadu 751.3. ( 752.016 na 751.316, 752.033 na 751.333, 752.064 na 751.364 a 752.079 na 751.379 ). V roce 1996 byl stroj 751.316 předán do Kladna.

752.082

Zbylé tři 751.333, 364 a 379 pak dosluhovaly v Okříškách v čele manipulačních vlaků do Studence, Znojma a na lokálce z Moravských Budějovic do Jemnice. V roce 1997 byly všechny stroje přesunuty do služebny v Telči, kde vozily nákladní vlaky do Kostelce u Jihlavy a Slavonic. S odchodem posledních tří lokomotiv řady 751.3 v letech 2003 - 2005 končí téměř třicetiletá historie této řady v jihlavském depu.

 

Kladno

Od 1. července 1971 bylo do té doby samostatné lokomotivní depo organizačně přiděleno pod lokomotivní depo Praha Vršovice. Tím si zajistilo postupný příchod dalších motorových lokomotiv, které měly zásadním způsobem nahradit parní lokomotivy. První traktory již zde byly od jara roku 1970. Legendární sergeje řady T679.1267, 1268, 1269 a 1270 nahradily v provozu parní lokomotivy řady 556.0. Dalšími motorovými lokomotivami, které do Kladna přijely byly stroje řady T478.2. Od 1. ledna 1974 zde začala jezdit T478.2061. V provozu nahradila kremáky řady 534.03 na manipulačních vlacích mezi Kladnem a Prahou. V květnu roku 1975 přibyly do stavu další stroje T478.2001 a 2073.

V turnusové skupině číslo 63 pak byly vedeny 3 lokomotivy čísel 2001, 2061 a 2073 nejen na manipulákách do Prahy, ale přebraly též výkony na Mn vlacích mezi Prahou Smíchovem - Hostivicemi a Slaným. Lokomotivy měly průměrný denní běh 109 kilometrů. Provozní ošetření se provádělo na Kladně každý druhý. den. V květnu a červenci 1976 přijely do Kladna z Prahy Vršovic a ze Smíchova stroje T478.2072 a 2074. To už byl jejich turnus rozšířen na 4 stroje, když jim v turnusu přibyl výkon - odvoz uhelné zátěže z Kamenných Žehrovic na přepřah do Byšic pro trutnovskou teplárnu. Zpět pak odvezly prázdné wapky.

Poslední várka dvojkových zamračených přišla na konci roku 1976. Jednalo se o stroje čísel 2002 a 2060 z pražských Vršovic. Ve stavu bylo již 7 těchto lokomotiv 2001, 2002, 2060, 2061, 2072, 2073 a 2074. Turnusově byly zamračené rozděleny do dvou skupin. V první skupině číslo 63 jezdily 4 lokomotivy s manipulačními vlaky z Kladna do Kralup nad Vltavou, Hostivic a Prahy. V oběhu měly rovněž přetahy mezi Kladnem-Dubí, Kladnem a Kamennými Žehrovicemi. V turnusu jim zůstal i uhelný výkon z Kamenných Žehrovic do Byšic. V druhé skupině číslo 64 sloužily 3 zamračené. Vozily manipuláky z Kladna do Hostivic a Rudné u Prahy. Vozily jeden průběžný vlak z Kladna - Dubí do Všetat, pomáhaly těžkým nákladním vlakům z Kralup nad Vltavou do Kladna. Obsluhovaly také uhelné vlečky v Tuháni. Neměnný stav zdejších zamračených narušil pouze odchod stroje T478.2002, který musel být pro poruchu generátoru převezen do Prahy Vršovic.

001

Vlivem dodávek nových motorových lokomotiv řady T466.2 do Kladna v roce 1983 začínají stavy dvojkových zamračených řídnout. Na jaře 1983 odjíždějí  stroje T478.2001, 2061 2072 do Havlíčkova Brodu a Prahy Vršovic. Na podzim tohoto roku je následuje T478.2060. Zbylé tři stroje T478.2002, 2073 a 2074 zůstaly na Kladně jako letmo vedené lokomotivy až do roku 1985, respektive do roku 1986, kdy odešly do Havlíčkova Brodu a Prahy Vršovic. To už byly všechny nákladní traťové výkony vedeny stroji řady T466.2.

 

Košice,  Michaľany

Motorizace na východ naší republiky přišla již na konci 50. let v podobě motorových lokomotiv řady T435.0. Tehdy tyto nové stroje s již zaběhnutými traktory řady T455.0 nahrazovaly parní lokomotivy především na staničních posunech. Další vlna motorových lokomotiv se uskutečnila přídělem traktorů řady T458.1 v letech 1963 - 1964. V letech 1967 - 1968 přijely do rušňového depa Košice zamračené řady T478.1, jež nahradily poslední parní lokomotivy v osobní dopravě, přičemž bylo několik těchto strojů přiděleno do pobočné služebny v Michaľanech. Zde nahradily v osobní dopravě „maďarky“, parní lokomotivy řady 465.0 na trati do Humenného a Medzilaborců. V létě roku 1969 dostalo depo v Michaľanech také motorové lokomotivy řady T478.2019 a 2020, doplněné v listopadu a prosinci téhož roku dalšími stroji T478.2042, 2043 a 2044. Tím mohla michaľanská služebna nahradit poslední parní lokomotivy řad 534.03 a 556.0 v nákladní dopravě na trati z Michaľan / Kuzmic do Bánovců nad Ondavou a Vojan a také postrkové službě z Kuzmic do Trebišova. Několik košických strojů T478.2017, 2018, 2021, 2045 a 2046 sloužilo na manipulačních a přestavovacích vlacích v uzlu Košice. Stroj T478.2017 byl na přelomu let 1976 - 1977 rekonstruován dosazením parního generátoru PG 500 na lokomotivu T478.1238. Zbylé košické stroje T478.2018, 2021 a 2041 byly do konce roku 1978 předány do Plešivce a Prešova. V únoru roku 1977 přijela z Košic do Michaľan posila v podobě stroje T478.2046, který zde nepobyl dlouho. Se zprovozněním nové rušňového depa v Humenném v roce 1977 byly michaľanské zamračené řady T478.2019, 2020, 2042 - 2046 na podzim tohoto roku předány i s výkony do Humenného . Tím končí provoz této řady v rušňovém depu Košice a Michaľany, ale burácení těchto strojů bude tímto krajem znít i nadále.

41

 

Kolín

V červnu roku 1970 dorazily zamračené také do pobočného lokomotivního depa Kolín. Jednalo se o stroje T478.2053, 2054, 2055, 2056, 2057 a 2058. Po vykonání technicko-bezpečnostních zkoušek byly zařazeny do provozu. Lokomotivy T478.2056 a 2057 byly nasazeny do turnusu na třech manipulačních vlacích na trati mezi Kolínem a Běchovicemi s průměrným denním během 150 km. V další turnusové skupině byly řazeny 3 lokomotivy 2053, 2054 a 2055. Dopravovaly tři páry Mn vlaků z Kolína do Havlíčkova Brodu. V oběhu měly také jeden průběžný nákladní vlak z Kolína do Čáslavi, pro který si dojely jako Lv vlak. Od května roku 1972 byla jejich vozba na manipulačních vlacích do Havlíčkova Brodu snížena na dvě turnusové zamračené.

53

Od února 1973 byl jejich turnus do Havlíčkova Brodu zrušen a na jejich posty byly dosazeny sergeje řady T679.1. Lokomotiva T478.2053 byla převedena do depa Havlíčkův Brod. Dvěma zamračeným tak zůstala pouze vozba 3 párů mn vlaků „pod dráty“ z Kolína do Běchovic. Od května roku 1979 byla turnusová potřeba v Kolíně snížena na stroj řady T478.2. V roce 1980 byla vozba Mn vlaků do Prahy Běchovic převedena do elektrické trakce. S novým grafikonem 1989/1990 byly kolínské zamračené řady 752 - ex. T478.2  zaturnusovány na manipulačních vlacích z Kolína do Ledečka, avšak prakticky zde jezdily hektoři řady 720 - ex. T435.0, například 720.003 nebo 720.021. Od září tohoto roku zde jezdila zamračená 752.055 či 730.015. O rok později přibyla do Kolína lokomotiva 752.072 z Prahy Vršovic, aby pomohla zvládat zvýšené provozní nasazení v tomto regionu. Rok 1995 byl pro kolínské stroje řady 752 osudový. K 1. lednu tohoto roku byly zamračené v podřízených služebnách v Heřmanově Městci a Chrudimi převedeny pod depo Pardubice a v Kolíně zůstaly pouze lokomotivy 752.056, 058 a 074. První dvě byly v průběhu roku 1995 odeslány na rekonstrukci na řadu 749, stroj 752.074 byl v květnu tohoto roku předán do depa Pardubice.

 

Kralupy nad Vltavou

První lokomotivy zmiňované řady přijely do Kralup již na jaře a v létě 1973. Jednalo se o T478.1095, 1147, 1154 a 1155 z depa Děčín, které nahradily v osobní dopravě parní lokomotivy řady 477.0. Na konci roku 1973 sem dojely dva stroje T478.2075 a 2076 ze služebny Praha - Libeň. Od ledna 1974 vystřídaly zamračené parní lokomotivy řady 534.03 v čele manipulačních vlaků z Kralup do Prahy - Buben. V turnusu měly rovněž vozbu jednoho průběžného nákladního vlaku z Buben do Kralup. V březnu roku 1975 doplnil stav dvojkových zamračených v Kralupech stroj T478.2071, předaný z Prahy - Libně. V turnusu jim přibyly i výkony do Velvar, Slaného a Neratovic. Dva stroje řady T478.2 pak byly vedeny jako staniční dispečerky. V průběhu let 1976 - 1979 dorazily do Kralup další zamračené T478.1097,1138, 1139, 1159, 1165 a 1169, které definitivně nahradily v nákladní dopravě parní trakci.

752.076

Poslední dodávky strojů řady T478.1090, 1101 a 1137 v letech 1980 a 1983 znamenaly definitivní konec již přebytečných strojů T478.2071, 2075 a 2076. Ty byly v průběhu roku 1983 předány do Kolína.

 

Leopoldov, Trnava

Motorizace přišla do těchto služeben již v létě roku 1963, kdy byly v Leopoldově odzkoušeny první stroje řady T458.1016 a 1018. Samotná vlna motorizace v podobě nových motorových lokomotiv řady T458.1 dorazila o rok později, v září roku 1964. Do Leopoldova byly předány stroje T458.1118 - 1130. Nahradily zde parní lokomotivy řady 434.1 na manipulačních vlacích do Bratislavy, Galanty, Zlatých Moravců, Trenčianské Teplé a Trnavy. Rovněž posunující zálohy v Galantě, Novém Mestě nad Váhom a Leopoldově byly motorizovány řadou T458.1. S novým rokem 1968 došlo k motorizaci i ve vozební stanici Trnava, kde do té doby vládly parní lokomotivy řad 431.0 a 524.1. Do traťové služby na manipulačních vlacích do Jablonice, Brezové pod Bradlom, Kút či Seredě byly nasazeni hektoři řady T458.1118, 1119, 1120, 1122, 1125, 1126, 1128 a 1130, které sem byly předány z depa Leopoldov.

26

V létě roku 1969 přijíždí do služeben v Leopoldově a Trnavě nové motorové lokomotivy řady T478.2022 - 2026, 2039, 2040, 2048 - 2052. Stroje T478.2022 - 2026 byly přiděleny do Trnavy a zbylé zamračené řady T478.2 do Leopoldova. V Leopoldově byly nasazeny na Mn vlacích na hlavní trati do Bratislavy. V Trnavě nahradily parní stroje řady 524.1 na trati do Jablonice a Kút. Lokomotivy řady T478.2 byly v Trnavě a Leopoldově vystřídány v první polovině 80. let novými lokotraktory řady T466.2.

 

Liberec

Jen na několik týdnů byly do Liberce zapůjčeny od března roku 1970 z vršovického depa stroje T478.2001 a 2002, které zde však nebyly zařazeny do turnusu. Letmo vedené lokomotivy se vrátily zpět do Prahy Vršovic v dubnu a květnu tohoto roku.

 

Ostrava, Krnov, Frýdek-Místek 

V září roku 1969 dojely dvojkové zamračené i do ostravské aglomerace. Jednalo se o stroje T478.2033 - 2038. Od 1. listopadu téhož roku byly 4 stroje T478.2034 - 2037 nasazeny v pobočném lokomotivním depu Krnov, kde nahradily parní lokomotivy řady 534.03 v čele průběžných a manipulačních vlacích z Krnova do Opavy a Ostravy-Poruby. V srpnu a září 1970 byly do Ostravy přiděleny dva stroje T 478.2068 a 2077. Po vykonání technicko bezpečnostní jízdy byly dodány do pobočné služebny ve Frýdku-Místku. Jejich náplní se stala vozba manipulačních vlaků z Frýdku do Českého Těšína, Ostravy-Kunčic a Ostravy - levého přednádraží. V turnusu měly zakreslen také noční postrk nákladnímu vlaku do Veřovic. V dubnu roku 1974 odjíždějí z Krnova do Jihlavy a Brna stroje T478.2033, 2034 a 2037 výměnou za sergeje řady T679.1.

752.034

Ve Frýdku-Místku byla turnusová potřeba zvýšena na 3 stroje řady T478.2. V turnusu teď měly i obsluhu stanice Baška, Dobrá u Frýdku-Místku a vleček v samotném Frýdku a vozbu Mn vlaků do Ostravy. Provozní ošetření strojů se provádělo ve frýdecké služebně každý třetí den. Do turnusu byla zařazena jedna zamračená řady T478.2 v samotném ostravském depu. Pomáhala zvládat vozbu manipulačních vlaků mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Vlivem dodávek nových brejlovců řady T478.3 na podzim roku 1975 dochází k ukončení provozu dvojkových zamračených na Ostravsku. Stroje T478.2035, 2036, 2068 a 2077 jsou v prosinci roku 1975 předány do pobočného depa Šumperk, kde nahradily poslední parní lokomotivy řad 534.03 a 556.0 v traťové službě.

 

Plešivec

Na slovenském jižním tahu se pobočném rušňovém depu Plešivec objevily první lokomotivy zmiňované řady již v roce 1967. V prosinci tohoto roku sem byly předány nové stroje T478.1076 a 1077. V březnu roku 1971 sem byla do prosince zapůjčena zamračená T478.1078, aby sem v dubnu následujícího roku byla předána na stálo. V té době bylo depo ještě plné parních lokomotiv. S kremáky řady 534.0332, 0432, 0434, 0466, 0475, 0501, 0502, 0503, 0509, 0522 a 0523 se jezdilo s nákladními vlaky do Muráně a Slavošovců. Štokry řady 556.0 obsluhovaly ve třídenním oběhu vozební rameno do Fiľakova. Další 556.0 zajížděly do Rožňavy, Dobšiné a Hanisky při Košiciach. Dokonalou kulisu parního provozu dotvářelo několik bejčků řady 423.003, 026, 038, 0121 a 0126.

752

 

Dálkové nákladní vlaky vozily novotou vonící plešivecké sergeje řady T679.1281 - 1284 a 1314 - 1318. V roce 1975 dostává depo v Plešivci příděl jedničkových zamračených T478.1056, 1074, 1194 a 1195 z depa Košice a Zvolen. Ze stejných služeben přijíždějí o rok později stroje T478.1025, 1047 a 1116. V březnu roku 1976 přijíždí do Plešivce dvojková zamračená T478.2021 z košického depa. V září roku 1978 přibude do stavu stroj T478.2041 a o rok později v listopadu ze zápůjčky SHR lokomotiva T478.2045. V říjnu 1984 se v Plešivci objevuje zamračená T478.2070. Jejich nasazení se mísí s dalšími jedničkovými stroji řady T478.1 v čele nákladních vlaků na tratích do Košic. Přesto, že v depu Plešivec nebyly nasazeny v takové míře jako v Prešově či Humenném pomáhaly úspěšně zvládat nástup motorizace na jižním Slovensku.

 

Praha Libeň

Dvojkové zamračené byly v depu Praha Libeň tak trochu ve stínu jejich kolegyň řady T478.1. V motorovém depu Libeň se vystřídaly na počátku 70. let jen čtyři stroje. První přijel do Libně z nedalekého lokomotivního depa Praha Střed v květnu roku 1971 stroj T478.2074, který se po necelém roce v dubnu roku 1972 vrátil zpět do Prahy Střed. Teprve v lednu 1973 přijíždějí ze stejného depa tři lokomotivy T478.2071, 2075 a 2076. Jsou nasazeni do čela manipulačních vlaků mezi Prahou Vysočany a Neratovicemi. Jejich průměrný denní běh činí 125 kilometrů. Již v prosinci roku 1973 jsou dvě z nich T478.2075 a 2076 předány do depa Kralupy nad Vltavou, kde nahrazují v nákladní dopravě kremáky řady 534.03. V Libni tak zůstává jediný stroj T478.2071. Pro něj je nakreslen turnus v podobě jednoho páru osobních vlaků v letním období z Prahy Vršovic do Jílové u Prahy. Jako poslední stroj této řady opouští v březnu 1975 libeňskou služebnu. Jeho cesta vede ke svým dvěma družkám do Kralup nad Vltavou. 

T478.2074

 

Praha Smíchov

První lokomotiva řady T478.2 dojela do smíchovského depa z Prahy Vršovic již v létě roku 1971. Jednalo se o stroj T478.2002, který vystřídal na radotínské obsluze hektora řady T435.0. O víkendech přes léto vypomáhal strojům řady T435.0 v dopravě rekreačních vlaků ze Smíchova do Karlštejna. Po  roce 1971 se objevovala na Smíchově i zamračená T478.2061. V polovině 70. let byl jeden stroj této řady nasazován na obsluze stanice Radotín a jeden stroj této řady jezdil na výkonu T11, což byly přetahy po pražském uzlu mezi stanicemi Praha Smíchov - Praha hlavní nádraží - Praha Vysočany - Praha Libeň. V roce 1979 byl výkon v Radotíně modernizován pylštikem řady T466.0. V říjnu 1983 dojely na Smíchov dva stroje T478.2060 a 2072, jež se zde staly symbolem dopravy vlaků s písky z Vraňan a Dolních Beřkovic do Rudné u Prahy a Prahy Řeporyje pro výstavbu nových sídlišť. Po tragickém požáru stroje T478.2060 dne 29. 1. 1984 byly na Smíchov předány další dvojkové zamračené T478.2073 a 2002. Tyto lokomotivy pak vozily písky až do července roku 1990. Po té byl již přeznačený stroj 752.073 převeden na vozbu manipulačních vlaků ze Smíchova přes Rudnou u Prahy do Berouna. Od května 1991 vypomáhala na těchto výkonech přechodně i lokomotiva 752.002. Obě pak zůstaly na Smíchově až do konce roku 1993, kdy přešly do Prahy Vršovic.

 

Praha-Střed

Depo Praha-Střed bylo motorizováno již letech 1959 -1961 novými lokotraktory řady T435.0. Nejprve byly traktory nasazeny za parní lokomotivy na posunujících zálohách v Praze Bubnech a v Praze Střed. V letech 1962 - 1965 dojely do tohoto depa další nové motorové lokomotivy řad T334.0, T444.0,02 a T458.1. V roce 1970 dostává toto nejstarší lokomotivní depo motorové lokomotivy řady T478.2. Dne 14. srpna tohoto roku přijíždějí z ČKD Praha nové T478.2071 a 2072. O dvanáct dní později jsou následovány stroji T478.2073 a 2074. Na konci srpna doplňují stav lokomotivy T478.2075 a 2076. Již v květnu 1971 odjíždí zamračená T478.2074 do nedalekého motorového depa Praha Libeň a tak zůstává ve služebně Praha Střed pět strojů této řady. Lokomotivy zajištují především vozbu manipulačních a vyrovnávkových vlaků mezi Prahou Vysočany a Neratovicemi. Stroj řady T478.2 je rovněž nasazen v pobočné služebně Praha hlavní nádraží, kde vozí soupravy mezi Prahou Vršovicemi a odstavným nádraží Praha jih. Zde také vykonává posun. V lednu 1973 opouštějí stroje T478.2071, 2073, 2075 a 2076 depo Praha Střed a jsou převedeny do Prahy Vršovic a Prahy Libně. V říjnu tohoto roku je do vršovického depa předán stroj T478.2072.

 

Praha Vršovice, Benešov u Prahy

Historie této řady začíná ve Vršovicích již s příchodem prvních dvou strojů T478.2001 a 2002 v červnu roku 1969. Jejich prvními výkony byly vršovické posunující zálohy a přetahy po pražském uzlu. Po krátkých zápůjčkách do Liberce, Turnova či Hradce Králové byl stroj T478.2002 předán do smíchovské pobočky. V srpnu roku 1971 byla do Vršovic převedena zamračená T478.2061 z depa Zdice výměnou za stroj T478.1032. Všechny tři lokomotivy T478.2001, 2002 a 2061 byly také půjčovány do strojové stanice Benešov u Prahy. V  průběhu roku 1973 přibyly do Vršovic další dvojkové zamračené T478.2072, 2073 a 2074 z Prahy Střed. V té době sloužily dvě T478.2 v Benešově u Prahy na manipulačních vlacích do Prahy, obsluze Stránčic či na záloze v Čerčanech. Ve Vršovicích posunovaly na záloze v Praze Krči a dispečerce T11 na pražských spojkách. V prosinci roku 1974 přibyla do Vršovic další zamračená T478.2060 z depa Zdice výměnou za stroj T478.1016.

752

Na jaře roku 1975 byly lokomotivy T478.2071 a 2073 předány do Kladna. Zde byla ve stavu též T478.2061. V prosinci 1976 je do Kladna následovaly T478.2002 a 2060. V průběhu roku 1983 se začaly z Kladna vracet již přebytečné stroje T478.2060 a 2072, které tam nahradily nové stroje řady T466.2. V květnu 1986 se vrátily do Vršovic další lokomotivy T478.2002 a 2073. Po tragickém požáru stroje T478.2060 v Praze Smíchově v lednu roku 1984 zůstaly ve Vršovicích v provozu celkem tři stroje T478.2002, 2072 a 2073. V roce 1988 byly tyto lokomotivy přeznačeny na řadu 752.002, 072 a 073. V září roku 1990 odjíždí stroj 752.072 do depa Kolína, již předtím v červenci tohoto roku opouští depo v Praze Vršovicích i 752.073. O rok později na Smíchov odjíždí stroj 752.002. Ke konci roku 1993 se obě dvojky 752.002 a 073 vrátily zpět ze smíchovské pobočky a nadále byly ve Vršovicích v provozu jen jako letmo nasazené stroje. Lokomotiva 752.073 byla v květnu roku 1995 předána do Českých Budějovic a stroj 752.002 byl k 1. listopadu 1995 přeznačen na řadu 751.302. V říjnu roku 1999 byl předán do depa Louny. Tím končí historie této řady v Praze Vršovicích.

 

Prešov

První motorové lokomotivy dorazily tehdy ještě do starého rušňového depa naproti výpravní budově na osobním nádraží již v letech 1963 -1964 v podobě karkulek řady T444.022, 035, 046, 047, 048, 055, 061, 095 a stroje T458.1071. Teprve na sklonku roku 1967 dostává prešovské rušňové depo první zamračené řady T478.1055, 1057, 1059, 1061 a 1071. O rok později přijíždí další nové stroje T478.1118 a 1123. Tím je položen základ motorizace osobní dopravy na zdejších tratích. V té době začíná výstavba nového motorového depa na opačné straně prešovské stanice. Rok 1968 přináší další změny v nasazení lokomotiv neboť zdejší nákladní doprava byla stále v rukách strojvedoucích a topičů parních lokomotiv řady 556.0.

752

 

V průběhu tohoto roku dostává depo Prešov již zaběhnuté motorové lokomotivy řady T678.001, 013 a 017 z dep Praha Libeň a Cheb. O rok později přijíždí do Prešova pomeranče řady T678.002, 014 a 015 z Prahy Libně, Chebu a Olomouce. V září roku 1969 dodává lokomotivka ČKD Praha nové zamračené řady T478.2027, 2028 a 2030. Po nezbytných „tébézetkách“ jsou zařazeny do nákladní dopravy za parní lokomotivy. Přestože je v traťovém provozu již několik motorových lokomotiv řad T478.2 a T678.0, stále to nestačí. V grafikonu 1971/1972 je turnusováno pět štokrů řady 556.0 v čele nákladních vlaků na trati z Prešova do Humenného, Plavče a Kysaku . Teprve až v lednu roku 1973 s příchodem nových sergejů řady T679.1456 - 1460 je provozní nasazení parních lokomotiv v nákladní dopravě ukončeno. Rozhodující zlom v počtu motorových lokomotiv ve prospěch zamračených řady T478.2 nastává na přelomu let 1982 - 1983. Vlivem dodávek nových lokomotiv řady T466.2 do služeben Trnava a Leopoldov, jsou uvolněny z provozu stroje řady T478.2. Ty jsou po té přesunuty do depa Prešov - T478.2022, 2023, 2024, 2025, 2026, 2039, 2048, 2050, 2051, 2052, 2069. V roce 1988 jsou motorové lokomotivy T 478.2 přeznačeny na řadu 752.

752

 

Po rozdělení československého státu a tudíž ČSD v roce 1993 zůstávají zamračené na svých postech, ale již po roce 1995 opouštějí pomalu prešovskou služebnu. 752.023 a 028 putují do Humenného a 752.2024 do Košic. V roce 2000 odjíždí stroje 752.030 a 2048 do Margecan, kam je o rok později zapůjčen stroj 752.052. Na přelomu tisíciletí je v prešovském depu turnusováno pět lokomotiv řady 752 na manipulačních vlacích do Bardějova, kam vozí v pracovní dny i několik osobních vlaků. Zajíždějí rovněž na přestavovacích manipulačních vlacích do Kapušan při Prešove, Vrané nad Topľou, Strážského a Humenného. Dnes po více jak 40-ti letech zůstávají dvojkové zamračené řady 752 v prešovské služebně stále nepostradatelnou řadou.

 

Rakovník

Dvě lokomotivy zmíňené řady - T478.2059 a 2062 dojely z výroby z ČKD Praha v červenci roku 1970 do pobočného lokomotivního depa Rakovník. Po vykonání nezbytných technicko-bezpečnostních zkouškách dne 6. 7. 1970 byly od 15. července zařazeny do nákladního turnusu za parní lokomotivy řady 534.03. Jednalo se především o vozbu průběžných nákladních vlaků na trati mezi Rakovníkem a Berounem, včetně postrkové služby ze Zbečna či Nižboru do Rakovníka. Druhý turnusový den zajížděly na ranní obsluhu Lužné u Rakovníka. Po necelých čtyřech letech služby byly v květnu roku 1974 předány do Českých Budějovic. Tak skončilo krátké působení této řady v Rakovníku.

59

 

Šumperk / Hanušovice, Lipová Lázně /

První čtyři zamračené řady T478.2009 - 2012 dojely do šumperského pobočného depa v červenci roku 1969. Po vykonání technicko-bezpečnostních jízd byly 18. 7. 1969 zařazeny do provozu. Nahradily parní lokomotivy řady 434.2 v čele manipulačních vlaků ze Šumperka do Zábřehu na Moravě a dále pod „dráty“ do České Třebové a Olomouce. V turnusu měly také obsluhu nedalekého Bludova. O dva měsíce později 29. září tohoto roku doplnila stav další nová lokomotiva - T478.2032.

T478.2011

Příchod dalších strojů T 478.2014, 2065 a 2067 v průběhu roku 1972 vytlačily ve služebně Hanušovice a částečně i v Šumperku z vozby průběžných a manipulačních vlaků další parní lokomotivy. Po té zůstaly stroje řady 556.0 a 534.03 v provozu v depu Šumperk a několik kremáků sloužilo na přilehlých tratích v okolí Lipové Lázně. Teprve příchod dalších strojů řady T478.2035, 2036, 2068 a 2077 z dep Krnov a Ostrava v prosinci roku 1975 ukončil provoz parních lokomotiv v Šumperku a Lipové Lázních. V lednu roku 1981 je do Šumperku zapůjčena na jeden měsíc lokomotiva T478.2066 z depa Valašské Meziříčí, aby se v únoru 1983 vrátila natrvalo. Již předtím v polovině prosince 1982 dojel na šumpersko další stroj T478.2038. V roce 1988 byly všechny dvojkové zamračené přeznačeny na řadu 752.

752.068

Po roce 1993 začalo ubývat výkonů v nákladní dopravě a stroj 752.066 odjel na konci roku 1991 do depa Brno Maloměřice. Další stroje řady 752 byly rekonstruovány na řadu 749 s elektrickým vytápěním vlakových souprav. V nákladní vozbě zůstaly jen přeznačené stroje řady ( 751.314 - ex. 752.014, 751.335 - ex. 752.035, a 751.338 - ex. 752.038 ). Těm pak nadále zůstaly výkony v třídenním turnusu na manipulačních vlacích ze Šumperka do Zábřehu na Moravě s obsluhou stanice Hoštejn a Mohelnice a několik „péenek“ mezi Zábřehem, Hanušovicemi a Lipovou Lázněmi. Zajíždějí také do Rudy nad Moravou a Olšan.

 

Turnov

Jediný stroj řady T478.2 byl v provozu v lokomotivním depu Turnov. Jednalo se o lokomotivu T478.2001 předanou na zkoušku z depa Praha Vršovice od listopadu roku 1970 do října 1972 výměnou za turnovský stroj T478.1163. Lokomotiva T478.2001 jezdila například na přetazích mezi Mladou Boleslaví hlavním nádraží a Mladou Boleslaví městem.

2001

 

Valašské Meziříčí

První zamračené řady T478.1 dostalo toto lokomotivní depo již na počátku roku 1969. V únoru dojely nové stroje T478.1141 - 1144, doplněné o měsíc později lokomotivami T478.1149 - 1152. V listopadu roku 1970 doplnily stav stroje T478.1180 - 1183. Tak mohly nahradit parní lokomotivy řady 477.0 v osobní dopravě na vozebním rameni z Valašského Meziříčí do Ostravy a Kojetína. Několik posledních parních lokomotiv řad 464.033, 037, 054 a 534.0309, 321, 0425 či 434.2242 pak dožívalo na podřadnějších výkonech.

66

V dubnu až červnu roku 1973 byly do Valašského Meziříčí předány první dvojkové zamračené řady T478.2015, 2031, 2038 a 2066 z depa Brno Maloměřice. Ty se pak zhostily vozby manipulačních vlaků na již zmiňované trati do Hulína a Kojetína. V únoru a březnu 1980 byly stroje T478.2015 a 2031 předány do Olomouce. Na konci roku 1982 opouští zdejší depo lokomotiva T478.2038. Za tři měsíce v únoru 1983 odjíždí poslední dvojka - T478.2066 do Šumperka.

068

 

Veselí nad Moravou

Veselské lokomotivy zde mají dlouhou tradici. Již v listopadu roku 1967 dojely z výrobního závodu ČKD Praha první stroje řady T478.1063, 1064, 1067 a 1068. Po vykonání nezbytných „tébézetek“ byly v prosinci téhož roku zařazeny do osobní dopravy. V únoru roku 1971 k nim přibyly další nové T478.1213 a 1214. V letech 1974 - 1976 přijíždějí další stroje T478.1053, 1103 - 1105, 1217, 1222, 1224 a 1225 z Brna dolního, aby tak nahradily poslední parní lokomotivy řady 475.1 v osobní dopravě. V září roku 1976 přijíždějí do depa Veselí nad Moravou první dvojky T478.2081 a 2078 z depa Břeclav. V květnu roku 1977 je doplňuje stroj T478.2082. Lokomotivy této řady byly zařazeny ve čtyř denním oběhu ještě s jedním strojem T478.1 v turnusu na Mn vlacích z Veselí do Kunovic, Kyjova a Slovenských Kút. V náplni práce měly také přestavovací vlak mezi Bzencem a Moravským Pískem. V květnu 1979 byl stroj T478.2082 předán do Jihlavy výměnou za lokomotivu T478.2080. O šest let později v květnu roku 1985 dojel do veselského depa stroj T478.2063. V roce 1995 již jako stroje řady 752 končí svůj provoz v tomto depu. Lokomotiva 752.078 je již v roce 1994 přestavěna na řadu 749.240 s elektrický vytápěním osobních souprav. V roce 1995 jej následují stroje 752.081 na 749.247, 752.080 na 749.252.

84

V květnu a červnu 1995 přibyly do stavu stroje 752.083 a 084 z Brna Maloměřic, které jsou v zápětí v prosinci téhož roku přestavěny na řadu 749.253 a 749.254. Na závěr nutno dodat, že stroj 752.063 byl již v říjnu roku 1994 předán do depa České Budějovice. Tím zaniká tato lokomotivní řada v depu Veselí nad Moravou.

 

Zdice

Po odchodu parních lokomotiv řady 464.0 v letech 1967 - 1968 zůstaly v depu Zdice v provozu jen mazutové lokomotivy řady 555.3. Ty obstarávaly téměř celou nákladní vozbu ze Zdic do Protivína, Berouna, Prahy Smíchova či Plzně, včetně postrků na Kařízek a do Milína. V červnu a červenci roku 1969 jsou do Zdic předány z výroby nové motorové lokomotivy řady T478.2003 - 2008. Všech pět strojů této řady je zařazeno do turnusu za Mazutky řady 555.3 na již zmiňovaných tratích. Přebírají také některé výkony v osobní dopravě v čele pátečního osobního vlaku 1407/1404 ze Zdic do Březnice a zpět. V listopadu 1969 přijíždí z Plzně první dva čmeláci řady T669.1027 a 1029. V průběhu roku 1970 pokračuje příděl těchto motorových lokomotiv tentokrát přímo z výroby stroji T669.1078, 1079, 1080 a 1099. V červenci tohoto roku dostává zdické depo další zamračené T478.2060 a 2061. Druhá jmenovaná je v následujícím roce vyměněna z depem Praha Vršovice za stroj T478.1032.

005

V květnu roku 1971 jsou do Zdic přiděleny další nové lokomotivy řady T669.1130 - 1134. To už jsou mazutové lokomotivy řady 555.3 na ústupu a zbývá jim jen několik výkonů v postrkové službě či posunující zálohy v Berouně. Dvojkové zamračené se ve Zdicích dlouho neohřály a již v červenci roku 1972 jsou předány stroje T478.2003 - 2005 a 2008 do Českých Budějovic výměnou za čmeláky řady T669.1 a sergeje T679.1. Zůstávají zde jen stroje T478.2006 a 2060. V srpnu a září roku 1972 startuje další motorizace zdického depa novými sergeji řady T679.1418, 1430 - 1434 a 1444. Na doplnění uveďme, že počátkem roku 1972 jsou do Zdic dodány další nové čmeláci řady T669.1178 a 1179.

Tím je dovršena motorizace nákladní dopravy a zamračená T478.2006 odjíždí v červnu 1973 do Českých Budějovic. Poslední stroj této řady - T478.2060 je v dubnu roku 1974 vyměněn s depem Praha Vršovice za lokomotivu T478.1016. Tím končí nepříliš dlouhé působení zmiňované řady v depu Zdice.

 

Zvolen (Lučenec, Fiľakovo)

RD Zvolen dostalo své první zamračené ř.T478.1 již v roce 1967. Jejich počet se vyšplhal na 11 kusů, avšak vydržely zde jen 13 let ( v letech 1977-1980 byly ve Zvolenu vedené již jen dvě ). „Comeback ceckaní“, jak se na zvolensku přezdívá řadám T478.1 a 2, se udál v roce v roce 1994 a byl vyvolán potřebou jejich nasazení na peážní trati Lučenec – Malé Straciny, po které bylo vedeno několik Pn vlaků s uhlím z Bane Dolina v Malých Stracinách. Na tomto výkonu nahradily řadu 753, která zde na nedlouho nahradila řadu 775 ( zejména perlu 775.005 ).

První lučeneckou „dvojkou“ byla 752.041, o rok později k ní přibily 752.020 a 752.047. Zhruba v roce 2005 byla na zvolensko předisponována 752.070 z Plešivce, která zde ale moc dlouho nepobyla a zřejmě v roce 2011 byla přesunuta do Humenného. Sloužila zejména vo Fiľakove, ze začátku ale také ve Zvolenu.

Stroje 2041 a 2047, okrajově taky 2020, se na vozbě nákladních vlaků po „peážce“ podílely téměř 15 let, do června 2008, kdy skončila vozba ucelených uhelných Pn vlaků Malé Straciny – Lučenec ( - Zemianske Kostoľany ). Pak se z Lučence přesunuly do Fiľakova, kde nahradily poslední zdejší čmeláky vozící těžké Pn vlaky do maďarské PPS Somoskoújfalu. Byly zde také nasazovány na pár Mn vlaků do Plešivce ( mezi kterými byla nasazována na Mn do Slavošovců ) nebo na Pn vlaky po jižním tahu od Zvolena po Plešivec.

Po zrušení pravidelných Pn vlaků do „Šomošky“ v roce 2011 a v souvislosti s rozdělením dep ( fiľakovské připadlo ZSSK ) byly přesunuty do mateřského Zvolena. Zde byly nasazovány na různé výkony. V letech 2013-2014 byla na všech třech strojích provedena MH oprava. Nadále slouží v nákladní dopravě zejména na jižním tahu ze Zvolena do Plešivce a Košic, někdy jsou určitou dobu v provozu i pod hlavičkou pracoviště Plešivec.

 

Žilina

Pravděpodobně jedinou „dvojkou“, která se kdy objevila na výkonech depa Žilina, byla 752.070 zapůjčená od poloviny června do konce října roku 2014 z Humenného. Zde byla nasazována především na Mn vlacích do Čadce a Makova a také v Ružomberku na Mn z Liskové do Trstené, objevila se však i na trati do Rajce.

 

Dislokace lokomotiv řady T478.2 / 752 /:

T478.2001 -

TBZ 23. 6. 1969 Praha Vršovice / 13. 3. 1970 Liberec / 12. 5. 1970 Praha Vršovice / 10. 11. 1970 Turnov / 9. 10. 1972 Praha Vršovice / …5. 1975 Kladno / 26. 3. 1983 Havlíčkův Brod / 1988 přezn. na 752.001 - 1. 8. 1994 reko na 749.241

T478.2002 -

TBZ 27. 6. 1969 Praha Vršovice / 6. 3. 1970 Liberec / 16. 4. 1970 Praha Vršovice / ..12. 1976 Kladno / …8. 1980 Praha Vršovice / …5. 1982 Kladno / 27. 5. 1987 Praha Vršovice - 1988 přezn. na 752.002 - 1. 11. 1995 přezn. na 751.302

T478.2003 -

TBZ 27. 6. 1969 Zdice / 1. 7. 1972 České Budějovice - 1. 12. 1973 reko na T478.1231

T478.2004 -

TBZ 27. 6. 1969 Zdice / 1. 7. 1969 Plzeň / 30. 7. 1969 Zdice / 15. 8. 1969 Plzeň / 7. 9. 1969 Zdice / 23. 7. 1972 České Budějovice - 1. 12. 1973 reko na T478.1232

T478.2005 -

TBZ 3. 7. 1969 Zdice / 23. 7. 1972 České Budějovice - 1. 3. 1974 reko na T478.1234

T478.2006 -

TBZ 29. 6. 1969 Zdice / 1. 7. 1969 Plzeň / 28. 7. 1969 Zdice / 6. 8. 1971 České Budějovice / 14. 9. 1971 Zdice / 13. 6. 1973 České Budějovice - 1. 7. 1974 reko na T478.1236

T478.2007 -

TBZ 29. 6. 1969 Zdice / 23. 7. 1972 České Budějovice - 1. 3. 1974 reko na T478.1235

T478.2008 -

TBZ 7. 7. 1969 Zdice / 23. 7. 1972 České Budějovice - 1. 12. 1973 reko na T478.1233

T478.2009 -

TBZ 18. 7. 1969 Šumperk - 1988 přezn. na 752.009 - 15. 9. 1995 reko na 749.256

T478.2010 -

TBZ 18. 7. 1969 Šumperk - 1988 přezn. na 752.010 - 24. 11. 1994 reko na 749.261

T478.2011 -

TBZ 18. 7. 1969 Šumperk - 1988 přezn. na 752.011 - 1. 4. 1995 reko na 749.246

T478.2012 -

TBZ 18. 7. 1969 Šumperk - 1988 přezn. na 752.012 - 1. 4. 1995 reko na 749.248

T478.2013 -

TBZ 25. 7. 1969 Brno Maloměřice / 22. 5. 1974 Jihlava - 1988 přezn. na 752.013 - 5. 10. 1994 reko na 749.242

T478.2014 -

TBZ 18. 7. 1969 Brno Maloměřice / 30. 4. 1972 Šumperk - 1988 přezn. na 752.014 - 1. 10. 1995 přezn. na 751.314

T478.2015 -

TBZ 25. 7. 1969 Brno Maloměřice / 25. 6. 1973 Valašské Meziříčí / 29. 2. 1980 Olomouc - 1988 přezn. na 752.015 - 1. 10. 1995 přezn. na 757.315

T478.2016 - 

TBZ 25. 7. 1969 Brno Maloměřice / 22. 5. 1974 Jihlava - 1988 přezn. na 752.016 - 1. 10. 1995 přezn. na 751.316

T478.2017 -

TBZ 29. 7. 1969 Košice - 3. 12. 1975 / 1. 3. 1976 reko na T478.1238

T478.2018 -

TBZ 29. 7. 1969 Košice / 2. 7. 1978 Prešov - 1988 přezn. na 752.018 / 2010 Humenné

T478.2019 -

TBZ 6. 8. 1969 Michaľany / 1. 10. 1974 Prešov / ..1. 1977 Michaľany / 12. 1977 Humenné / 10. 8. 1987 Haniska při Koš. / 1988 přezn. na 752.019 - 10. 7. 1995 Humenné

T478.2020 -

TBZ 6. 8. 1969 Košice / 1. 10. 1974 Prešov / ..2. 1977 Humenné - 1988 přezn. na 752.020 - 22. 9. 1995 Zvolen

T478.2021 -

TBZ 2. 8. 1969 Košice / ..3. 1976 Plešivec / 2. 7. 1978 Prešov / ..1. 1979 Humenné / ..1. 1986 Prešov / ..2. 1986 Humenné - 1988 přezn. na 752.021

T478.2022 -

TBZ 25. 9. 1969 Trnava - Leopoldov / 7. 1. 1983 Prešov - 1988 přezn. na 752.022 / 2010 Humenné

T478.2023 -

TBZ 23. 8. 1969 Trnava - Leopoldov / 10. 9. 1982 Prešov - 1988 přezn. na 752.023 / 29. 5. 1996 Humenné

T478.2024 -

TBZ 23. 8. 1969 Trnava - Leopoldov / 23. 9. 1982 Prešov - 1988 přezn. na 752.024 / 27. 2. 1995 Košice / …1996 Humenné

T478.2025 -

TBZ 6. 9. 1969 Trnava / 7. 1. 1983 Prešov - 1988 přezn. na 752.025 / 29. 5. 1997 Humenné / ….2004 Košice

T478.2026 -

TBZ 6. 9. 1969 Trnava / 7. 1. 1983 Prešov / 10. 8. 1987 Košice - 1988 přezn. na 752.026 /..7. 1990, 1. 1998 Humenné

T478.2027 -

TBZ 26. 9. 1969 Prešov - 1988 přezn. na 752.027 /…2010 Košice

T478.2028 -

TBZ 26. 9. 1969 Prešov - 1988 přezn. na 752.028 / 23. 5. 1996 Humenné

T478.2029 -

TBZ 3. 10. 1969 Prešov / ..2. 1979 Humenné - 1988 přezn. na 752.029

T478.2030 -

TBZ 3. 10. 1969 Prešov - 1988 přezn. na 752.030 / 7. 12. 2000 Margecany / …2004 Humenné

T478.2031 -

TBZ 26. 9. 1969 Brno Maloměřice / 25. 6. 1973 Valašské Meziříčí / 1. 3. 1980 Olomouc / 29. 4. 1980 Valašské Meziříčí / 17. 6. 1980 Olomouc – 1988 přezn. na 752.031 27. 11. 1995 reko na 749.258

T478.2032 -

TBZ 9. 1. 1969 Šumperk - 1988 přezn. na 752.032 - 20. 12. 1994 reko na 749.245

T478.2033 -

TBZ 9. 10. 1969 Ostrava / 22. 5. 1974 Jihlava - 1988 přezn. na 752.033 - 1. 10. 1995 přezn. na 751.333

T478.2034 -

TBZ 9. 10. 1969 Ostrava - Krnov / 29. 4. 1974 Brno dolní / 21. 5. 1974 Jihlava - 1988 přezn. na 752.034 - 29. 12. 1994 reko na 749.244

T478.2035 -

TBZ 13. 10. 1969 Ostrava - Krnov / 9. 12. 1975 Šumperk - 1988 přezn. na 752.035 - 1. 10. 1995 přezn. na 751.335

T478.2036 -

TBZ 10. 11. 1969 Ostrava - Krnov / 31. 12. 1975 Šumperk - 1988 přezn. na 752.036 - 9. 10. 1995 reko na 749.250

T478.2037 -

TBZ 10. 11. 1969 Ostrava - Krnov / 29. 4. 1974 Brno dolní / 21. 5. 1974 Jihlava - 1988 přezn. na 752.037 - 5. 12. 1994 reko na 749.243

T478.2038 -

TBZ 31. 10. 1969 Brno Maloměřice / 30. 4. 1973 Valašské Meziříčí / 17. 12. 1982 Šumperk - 1988 přezn. na 752.038 - 1. 10. 1995 přezn. na 751.338

T478.2039 -

TBZ 15. 11. 1969 Trnava / ..1. 1972 Leopoldov / 27. 11. 1982 Prešov - 1988 přezn. na 752.039 /…2010 Košice

T478.2040 -

TBZ 4. 12. 1969 Leopoldov / 9. 12. 1982 Prešov - 1988 přezn. na 752.040 - 2010 Zvolen

 

T478.2041 -

TBZ 9. 12. 1969 Košice / ..9. 1978 Plešivec - 1988 přezn. na 752.041 / 2010 Zvolen

T478.2042 -

TBZ 7. 12. 1969 Košice / 1. 10. 1974 Prešov / ..2. 1977 Michaľany / ..9. 1977 Humenné / ..4. 1978 Prešov / ..9. 1978 Humenné - 1988 přezn. na 752.042

T478.2043 -

TBZ 12. 12. 1969 Košice / 1. 10. 1974 Prešov /….1977 Humenné - 1988 přezn. na 752.043

T478.2044 -

TBZ 11. 12. 1969 Košice / 1. 10. 1974 Prešov / ..7. 1977 Michaľany / 9. 1977 Humenné / ..1. 1980 Prešov / ..11. 1982 Humenné - 1988 přezn. na 752.044 / 3. 8. 1992 nehoda u žst. Budkovce - zrušena 30. 9. 1992

T478.2045 -

TBZ 22. 12. 1969 Košice / 4. 11. 1978 SHR Prunéřov / 1. 11. 1979 Plešivec / 1988 přezn. na 752.045 / 4. 5. 2005 Košice

T478.2046 -

TBZ 22. 12. 1969 Košice / 14. 2. 1977 Michaľany / ..10. 1977 Humenné - 1988 přezn. na 752.046

T478.2047 -

TBZ 23. 12. 1969 Prešov / ..7. 1979 Humenné - 1988 přezn. na 752.047 / 4. 7. 1995 Lučenec /….2011 Zvolen

T478.2048 -

TBZ 22. 12. 1969 Leopoldov - Trnava / …1. 1971 Leopoldov / 1. 11. 1982 Prešov / 1988 přezn. na 752.048 / 5. 1. 2000 Spišská Nová Ves / 14. 7. 2000 Prešov / 2011 Košice

T478.2049 -

TBZ 22. 12. 1969 Leopoldov - Trnava / ..5. 1971 Leopoldov / ..1. 1980 Trnava / ..5. 1980 Leopoldov / 19. 12. 1982 Prešov / ..10. 1983 Humenné - 1988 přezn. na 752.049

T478.2050 -

TBZ 30. 12. 1969 Leopoldov - Trnava / ..1. 1979 Leopoldov / 10. 9. 1982 Prešov - 1988 přezn. na 752.050 - zrušena 17. 6. 1988

T478.2051 -

TBZ 30. 12. 1969 Leopoldov - Trnava / ..5. 1971 Leopoldov / 11. 2. 1983 Prešov / 1988 přezn. na 752.051 / …1998 Humenné

T478.2052 -

TBZ 4. 1. 1970 Leopoldov - Trnava / ..5. 1971 Leopoldov / ..6. 1979 Trnava / ..5. 1982 Leopoldov / 9. 11. 1982 Prešov - 1988 přezn. na 752.052 / 13. 6. 2001 Margecany / 24. 11. 01 Prešov / …2011 Košice

T478.2053 -

TBZ 17. 6. 1970 Kolín / 1. 2. 1973 Havlíčkův Brod / 6. 1. 1977 důl Tušimice / ..2. 1979 Havlíčkův Brod / 29. 9. 1981 Kladno / 5. 10. 1981 Havlíčkův Brod / 4. 2. 1984 Kolín / 15. 4. 1984 Havlíčkův Brod - 1988 přezn. na 752.053 / 16. 2. 1994 Kolín / 1. 10. 1995 přezn. na 751.353

T478.2054 -

TBZ 17. 6. 1970 Kolín / 26. 9. 1985 Havlíčkův Brod / 3. 11. 1985 Kolín / 1988 přezn. na 752.054 - 1. 10. 1995 přezn. na 751.354

T478.2055 -

TBZ 20. 6. 1970 Kolín - 1988 přezn. na 752.055 - 1. 10. 1995 reko na 749.265

T478.2056 -

TBZ 20. 6. 1970 Kolín - 1988 přezn. na 752.056 / 1. 7. 1995 Olomouc - 16. 11. 1995 reko na 749.263

T478.2057 -

TBZ 26. 6. 1970 Kolín - 1988 přezn. na 752.057 - 1. 10. 1995 přezn. na 751.357

T478.2058 -

TBZ 26. 6. 1970 Kolín - 1988 přezn. na 752.058 / 1. 6. 1995 Olomouc - 1. 11. 1995 reko na 749.264

T478.2059 -

TBZ 6. 7. 1970 Rakovník / 24. 5. 1974 České Budějovice - 13. 4. 1982 reko na T478.1239

T478.2060 -

TBZ 5. 7. 1970 Zdice / 12. 4. 1974 Praha Vršovice / ..12. 1976 Kladno / ..1. 1984 Praha Vršovice - 29. 1. 1984 vyhořela v Praze Smíchově - zrušena 21. 3. 1986

T478.2061 -

TBZ 6. 7. 1970 Zdice / 17. 8. 1971 Praha Vršovice / ..7. 1976 Kladno / 22. 5. 1983 Havlíčkův Brod - 1988 přezn. na 752.061 / 19. 9. 1994 České Budějovice - 1. 10. 1995 přezn. na 751.361

T478.2062 -

TBZ 6. 7. 1970 Rakovník / 24. 5. 1974 České Budějovice - 1. 7. 1974 reko na T478.1237

T478.2063 -

TBZ 7. 7. 1970 Brno Maloměřice / 25. 5. 1985 Veselí nad Moravou - 1988 přezn. na 752.063 / 13. 10. 1994 České Budějovice - 1. 10. 1995 přezn. na 751.363

T478.2064 -

TBZ 14. 7. 1970 Brno Maloměřice / 22. 5. 1974 Jihlava - 1988 přezn. na 752.064 -  1. 10. 1995 přezn. na 751.364

T478.2065 -

TBZ 18. 7. 1970 Brno Maloměřice / 25. 5. 1972 Šumperk - 1988 přezn. na 752.065 - 1. 12. 1995 reko na 749.259

T478.2066 -

TBZ 29. 7. 1970 Brno Maloměřice / ….1973 Valašské Meziříčí / 2. 1. 1981 Šumperk / 3. 2. 1981 Valašské Meziříčí / …2. 1983 Šumperk - 1988 přezn. na 752.066 / 18. 12. 1991 Brno Maloměřice / 9. 6. 1995 Zdice - 1. 12. 1995 reko na 749.262

T478.2067 -

TBZ 31. 7. 1970 Brno Maloměřice / ..11. 1971 Šumperk - 1988 přezn. na 752.067 - 15. 5. 1995 reko na 749.249 

T478.2068 -

TBZ 7. 8. 1970 Ostrava / 31. 12. 1975 Šumperk - 1988 přezn. na 752.068 -  1. 12. 1995 reko na 749.257

T478.2069 -

TBZ 5. 8. 1970 Leopoldov - Trnava / ..5. 1971 Leopoldov / 7. 1. 1983 Prešov - 1988 přezn. na 752.069 / …2011 Košice

T478.2070 -

TBZ 17. 8. 1970 Leopoldov - Trnava / ..5. 1971 Leopoldov / ..6. 1979 Trnava / ..8. 1982 Leopoldov / 24. 11. 1982 Prešov / 16. 10. 1984 Plešivec - 1988 přezn. na 752.070 /…2011 Zvolen

T478.2071 -

TBZ 16. 8. 1970 Praha Střed / 6. 1. 1973 Praha Libeň / 15. 3. 1975 Kralupy nad Vltavou / 25. 3. 1983 Kolín - 1988 přezn. na 752.071 / 1. 1. 1995 Kralupy nad Vltavou - 1. 10. 1995 přezn. na 751.371

T478.2072 -

TBZ 19. 8. 1970 Praha Střed / 13. 10. 1973 Praha Vršovice / ..5. 1976 Kladno / 20. 9. 1983 Praha Vršovice - 1988 přezn. na 752.072 / 20. 9. 1990 Havlíčkův Brod - 1. 10. 1995 přezn. na 751.372

T478.2073 -

TBZ 27. 8. 1970 Praha Střed / 4. 1. 1973 Praha Vršovice / ..5. 1975 Kladno / …6. 1986 Praha Vršovice / 26. 10. 1995 Veselí nad Moravou / 26. 10. 95 reko na 749.251

T478.2074 -

TBZ 27. 8. 1970 Praha Střed / 20. 5. 1971 Praha Libeň / ..4. 1972 Praha Střed / 4. 1. 1973 Praha Vršovice / ..7. 1976 Kladno / 16. 11. 1985 Havlíčkův Brod - 1988 přezn. na 752.074 / 10. 5. 1994 Kolín - 1. 10. 1995 přezn. na 751.374

T478.2075 -

TBZ 2. 9. 1970 Praha Střed / ..1. 1973 Praha Libeň / 22. 12. 1973 Kralupy nad Vltavou / 15. 4. 1983 Kolín - 1988 přezn. na 752.075 - 1. 10. 1995 přezn. na 751.375

T478.2076 -

TBZ 2. 9. 1970 Praha Střed / ..1. 1973 Praha Libeň / 22. 12. 1973 Kralupy nad Vltavou 21. 11. 1983 Kolín - 1988 přezn. na 752.076 - 1. 10. 1995 reko na 749.255 - 3. 11. 1995 do Zdic

T478.2077 -

TBZ …9. 1970 Ostrava / 9. 12. 1975 Šumperk - 1988 přezn. na 752.077 - 1. 12. 1995 reko na 749.260

T478.2078 -

TBZ 19. 9. 1970 Břeclav / 14. 9. 1976 Veselí nad Moavou - 1988 přezn. na 752.078 - 1. 8. 1994 reko na 749.240

T478.2079 -

TBZ 19. 9. 1970 Břeclav / 4. 11. 1975 Jihlava – 1988 přezn. na 752.079 - 1. 10. 1995 přezn. na 751.379 

T478.2080 -

TBZ 30. 9. 1970 Břeclav / 21. 6. 1976 Jihlava / 12. 5. 1979 Veselí nad Moravou / 1988 přezn. na 752.080 - 18. 9. 1995 reko na 749.252

T478.2081 -

TBZ 30. 9. 1970 Břeclav / 14. 9. 1976 Veselí nad Moravou - 1988 přezn. na 752.081 - 27. 4. 1995 reko na 749.247

T478.2082 -

TBZ 5. 10. 1970 Břeclav / 7. 5. 1977 Veselí nad Moravou / 12. 5. 1979 Jihlava - 1988 přezn. na 752.082 - 29. 6. 1995 České Budějovice – 1. 10. 1995 přezn. na 751.382

752.083 -

reko 9. 2. 1994 ze 751.215 - Brno Maloměřice / 4. 5. 1995 Veselí nad Moravou - 1. 12. 1995 reko na 749.253

752.084 -

reko 8. 7. 1994 ze 751.048 - Brno Maloměřice / 29. 6. 1995 Veselí nad Moravou - 1. 12. 1995 reko na 749.254

034

 

Rekonstrukce na řadu 749 se prováděly:

ŽOS Česká Třebová:

752.001, 011, 012, 013, 032, 036, 055, 058, 065, 066, 076, 078

JLS Jihlava:

752.031, 034, 037, 056, 080

Depo Šumperk:

752.009, 010, 067, 077

Depo Veselí n Moravou:

752.081, 083, 084

Depo České Budějovice:

752.068, 073

 

Výrobní čísla lokomotiv řady T478.2 / 752 /:

 

T 478.2001 - 2052, výr. čísla 7368 - 7419

T 478.2053 - 2082, výr. čísla 7633 - 7662

 

Dílenské opravy:

Opravy v provozu u ČSD rozsahu R4, RS, MS, RG, MG se prováděly v dílnách Kolín, Česká Třebová, od poloviny 80. let také v dílnách Nymburk. V poslední době proběhly opravy také v ŽOS Zvolen.

752.020

 

Závěr

Autor se snažil shrnout co nejvíc informací o provozním životě této lokomotivní řady. Článek obsahuje nejzákladnější data o provozu lokomotiv řady T478.2, vyhrazuje si však právo na nezveřejněná fakta. Poděkování patří Martinu Novému za zapůjčení archivních materiálů. Odborná konzultace Martin Žaba.

 

Pavel Korbel, Praha 2012

 

 

Dislokace provozovaných lokomotiv ř. 752 ZSCS ( k: 10. 1. 2017 )

Zvolen (Plešivec):

752.020,752.041,752.047

Haniska pri Košiciach:

752.043,752.045,752.051

Humenné:

752.018, 752.023, 752.030, 752.046, 752.048, 752.052, 752.070


Tento článek byl zobrazen: 7503x.

Tento článek byl naposledy upraven: 09. 01. 2017


Komentáře

PM 10. 01. 2017 20:08 | X

Díky za objasnění.

Adam Gajdoš 09. 01. 2017 20:19 | X

752.021, 752.026 a 752.040 sú od leta 2016 neprevádzkové. Zatiaľ stoja v burine v Humennom, ich ďalší osud si tipnúť netrúfam.

PM 09. 01. 2017 18:26 | X

Pěkné zpracování :-) Jen se chci zeptat k dislokaci 021,026,040 jsou neprovozní nebo odstavené,že se o nich nepíše?

Celkem 3 komentáře


Přidat komentář:

Jméno:

Text:


Top