ŠKODA Plzeň

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 09.07.1930
Místo: ŠKODA Plzeň

V roce 1930 vyrobily Škodovy závody v Plzni dalších 18 strojů řady 524.1, spadající do čtvrté série 16Lo 4. Jednou z nich byl i továrním fotografem zachycený stroj 524.1102, který se stal 600. lokomotivou vyrobenou v Akciové společnosti, dříve Škodových závodech v Plzni. Slavnostní předání stroje ČSD proběhlo 9. července 1930 a Technicko-policejní zkoušku vykonal 26. 7. téhož roku. Jeho první výtopnou se stala rodná Plzeň, ale již o rok později je vykazován ve stavu výtopny v České Lípě. Od roku 1933 pak jezdil v Liberci. Jeho dalšími působišti byl Turnov, Hradec Králové, Kyšperk a Vršovice, kde poslední výkony odjezdil na Dobříš. Zrušen byl 1. 6. 1970 a zanikl na Tuháni.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Josef Motyčka
Datum: 00.00.1932
Místo: ŠKODA Plzeň

Lokomotivní čety Antonín Čáp/Spáčil, Košař a František Navrátil/Očenášek, Kaláb od 15. května 1933 osedlali zbrusu nový stroj třetí série řady 387.0 (Škoda 10Lo 3) - 387.014. TPZ vykonala 18. 11. 1932 a byla již dodána s kouřovými deflektory a lesklým černým nátěrem. Nasazena byla v turnusu se stroji inv. čísel 08, 09, 11, 12, 13, 15, 16 a 17. Turnus byl vypracován na devět dní a obsahoval vozbu vlaků do Prahy a Bohumína: 2/3/159/147 - 6/5 - 4 - 1/2 - 6 - 7/10/160 - 3 - 8/5, přičemž v poslední devátý den probíhalo vymývání. Po odevzdání vlaků R 159 a R 160 došlo k úpravě turnusu na osm dní. V jízdním řádu 1937/1938 turnus sestával z vlaků 5/6 - 4/1 - 3/8/5 - 6/7/4 - 1/2. Na stroji 387.014, stále patřící do pražského turnusu, jezdily čety František Pospíšil/Bartl, Ježák a stále Antonín Čáp/Spáčil, Tala.

Válku "čtrnáctka" přežila ve výtopně Přerov a opustila ji až 18. 4. 1953, kdy odešla do Horních Heršpic. K 1. 10. 1964 byla po reorganizaci vykazována v depu Brno-dolní. Od 26. června do 5. září 1967 byla opět v Přerově na výpomoc. Zrušena byla v Brně na dolním n. 6. října 1969, a to společně s tendrem 923.007. Na konci října 1969 byla prodána ŽPSV Uherský Ostroh k vytápěcím účelům. Tam taky končí příběh "čtrnáctky" - hvězdy z jedné z nejznámějších továrních fotografií továrního typu 10Lo.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.12.1936
Místo: ŠKODA Plzeň

Po neúspěchu s konkurenčním prototypem Škodových závodů řady 475.001 se naplno rozjela sériová výroba řady 464.0, se kterou, pak pomohly i Škodovy závody. Lokomotivám 464.0 plzeňská lokomotivka přidělila tovární označení 37Lo 1 a pod továrními čísly 816 - 825 vyrobila 10 strojů 464.018 - 464.027 (tov. čísla 816 – 825). Právě ona poslední 464.027 byla v prosinci 1936 předána k ČSD do výtopny Chomutov.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Jiří Šenk
Datum: 00.02.1942
Místo: ŠKODA Plzeň

Poslední z pěti vyrobených lokomotiv továrního typu ŠKODA 40Lo2 - 534.0133, zachytil tovární fotograf na předávacím kolejišti, resp. na koleji z haly č. 55, v roce 1942. Lokomotivy 40Lo2 byly oproti předcházejícím strojům řady 534.0 již opět o něco modernější - kotle byly vyrobeny s ocelovými pecemi, stroje opatřeny šoupátky Trofimov, pneumaticky otevíranými dvířky topeniště a na místo výfukového napaječe Metcalfe zkušebně opatřeny ohřívačem napájecí vody soustavy Heinl. Rovněž stroje 534.0129 až 133 byly poprvé z řady 534.0 opatřeny usměrňovacími kouřovými plechy.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1946
Místo: ŠKODA Plzeň

Během výroby 228 kusů řady 534.03 obě lokomotivky pořídily několik desítek továrních fotografií. Mezi nejznámější patří dva snímky od lokomotivky v Plzni a jeden od ČKD. Ten z ČKD, se strojem 534.0437, byl již na našich stránkách uveřejněn. Naopak dva snímky ze Škodovky jsou součástí dnešní aktualizace. Na kolejích předávacího kolejiště Škodovky bylo zachyceno šest strojů z první série 54Lo 1. Prvním strojem je 534.0337, druhý pak 534.0339; následující stroje však již dnes není možné určit přesně. Stroje jsou zachyceny bez tendru, neboť právě dodávka tendrů 935.0 a 935.1 v té době nabírala stále více na zpoždění. I právě proto stroj 534.0337 zahájil svůj provoz s provizorním tendrem 56.3308, zatím co druhá "339" s tendrem 56.3169. K životu námi sledované lokomotivy dodejme dva provozně důležité údaje - lokomotiva byla uvedena do provozu ve výtopně Chomutov vykonáním TBZ 15. 7. 1946; 10. ledna 1974 kotlově propadá a bez dalšího využití je navržena na zrušení, které proběhlo 8. 2. 1974 v České Lípě.

 

Nutno podotknout, že kvalita a zajímavost této fotografie vedla autory katalogu STROJEXPORTu ji využít na celou stránku A4 u řady 534.03.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.09.1947
Místo: ŠKODA Plzeň

Další tovární snímek zachytil čerstvě dokončenou lokomotivu 534.0471 zřejmě s tendrem 935.080. Vykonáním Technicko-bezpečnostní zkoušky dne 26. 9. 1947 putuje z Plzně do Spišské Nové Vsi, kam úředně náleží od 1. října 1947. Zde setrvala v provozu až do roku 1968, kdy odchází do depa Margecany. V té době je již po rekonstrukci, kdy byla, během hlavní opravy v roce 1963, dosazena plochá dyšna Giesel. V Margecanech je v posledních měsících více využívána k vytápění místních prostor a již 12. 11. 1977 je převedena na vytápěcí kotel K 682. Na konci roku 1980 je jako vytápěcí kotel odstavena a od 6. dubna 1982 vedena jako nový exponát v Žilině. Jako nekompletní a značně zdevastovaná byla přistavena ke vzhledové opravě, kterou dokončilo RD Vrútky v roce 2000. Od 9. 8. 2000 je umístěna v expozici Múzea dopravy STM v Bratislavě.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.12.1947
Místo: ŠKODA Plzeň

Stroj 475.105 byl do výtopny Přerov, na konci roku 1947, předán bez kouřových deflektorů. Výrobce tak u řady 475.1 zkoušel různá provedení a hledal optimální řešení problémů se strháváním kouře na stanoviště strojvedoucího. V Přerově probíhaly i zkoušky se strojem 475.125 a řadou 498.0. Později se velké kouřové deflektory dostaly i na „pětku“. Zrušena byla v Plzni 10. 8. 1973. Následně je převedena na vytápěcí kotel K 583.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.12.1947
Místo: ŠKODA Plzeň

Na tovární točně byla zachycena fotografem čerstvě dokončená 475.101. 10. 12. 1947 absolvovala Technicko-policejní jízdu a byla předělena do výtopny Praha Masarykovo nádraží. Po provozu nejen u nás, ale i na území dnešního Slovenska, dosloužila v Brně 13. 6. 1979, kde je po zprovoznění muzejním exponátem dodnes.