Přerov

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1929
Místo: Přerov

Po vyrobení se první šestice lokomotiv dostala do rychlíkové služby až v roce 1929. Pro zaškolení personálu byla z Plzně předána jako první 387.001. Stalo se tak 7. září 1928, aby až od 23. února 1929 byly do Přerova předány i zbylé "Mikáda". 17. května 1929 byl s "Mikády" v Přerově zahájen provoz - v turnusu bylo zařazeno pět lokomotiv; šestá byla záložní - bylo jím "Mikádo" 387.002. Lokomotivy byly obsazovány četou sestávající z jednoho strojvedoucího a dvou topičů. Pro jedničku to byli strojvedoucí Rudolf Jaroněk a Rudolf Vařecha.

Autor: sbírka: Jiří Šenk
Datum: 00.00.1942
Místo: Přerov

V roce 1942 bylo Německo na vrcholu svých válečných úspěchů. Právě v tomto období se začaly na lokomotivách, dopravních prostředcích a veřejných prostorách objevovat bílá písmena "V", jakožto snaha upozornit veřejnost na úspěchy Německá - postupný pád byl již na dohled, ale v době pořízení snímku přerovské lokomotivy 387.002 o něm mnohdy veřejnost ani netušila.

Autor: Emil Wagner-Horský, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1947
Místo: Přerov

Čtyřicítku nových lokomotiv řady 498.0 si rozdělily výtopny v Praze Mas. n., Bohumíně a Přerově. Přerovští „rychlíkáři“ tak začali přesedat z osvědčených "Mikád" na nové "Albatrosy", které v průběhu roku 1947 přicházely z Plzně. Do depa v Přerově přišlo z výroby celkem 23 strojů, mezi nimiž byl i stroj 498.009. Vidíme ho na odpopelovací jámě ve společnosti druhé - pražské - lokomotivy 498.024. Lokomotiva je ještě ve výrobním provedení; jednoduchá dyšna s nízkým komínem s klapkou a bez mechanického přikladače paliva. "Devítka" prodělala zkoušku v závodě 12. února 1947 a Technicko-policejní zkoušku o dvacet dní později. V té době zřejmě nikdo netušil, že se tento stroj stane jedním z nejhezčích na konci nasazení lokomotiv řady 498.0. Poslední služebnou mu bude od roku 1958 místo jeho zrodu - Plzeň.

 

Autor: sbírka: Jiří Šenk
Datum: 00.05.1949
Místo: Přerov

Stroj 387.016 byl po celou dobu své aktivní služby velmi hezky udržovaný. Zejména v posledních letech byl jedním z nejznámějších děčínských strojů řady 387.0. Rovněž v tomto období lehce rozpoznatelný svým krásným tendrem řady 923.0, ale i upraveným levým kouřovým deflektorem a nízkým komínem s korunkou. Zachycen byl pod lávkou stanice Přerov se svou lokomotivní četou, která byla na svůj stroj náležitě hrdá.

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 00.01.1968
Místo: Přerov

Prvních šest lokomotiv třetí výrobní série 10Lo 3 (387.012-17) bylo dodáno do výtopny Přerov, kde po vykonání Technicko-policejních zkoušek postupně nahrazovaly starší kolegyně řady 387.0 v "pražském turnusu". Stroje 387.018 - 21 byly zajížděny a vykonaly TPZ pod výtopnou Přerov, ale do provozu, pod touto výtopnou, nezasáhly. Jejich domovem se stala výtopna Praha-Masarykovo, kam byla první z nich - 387.019 - předána 14. února 1933. Zajížděny byly na osobních vlacích do České Třebové a na R 13 do Přerova. Pro vytvoření "plnokrevného" turnusu byly na konci roku 1933 z Přerova předány starší 387.001, 02 a 03.

Válku "osmnáctka" přežila v Praze a po válce se střídavě objevovala na Masaryčce a ve Vršovicích-Nuslích. Během natáčení slavného filmu "Železný dědek", v hlavní roli s Národním umělcem Marvanem, byla vykazována ve výtopně Praha Masarykovo. 19. dubna 1949 byla předána do Horních Heršpic a od 1. 10. 1964 do depa Brno-dolní. Na krátko byla v červnu 1967 půjčena do depa v Přerově, ale 28. 5. 1968 byla zrušena i s tendrem 923.020 v depu Brno-dolní. Fotografie 387.018 vlastně zachycuje úplný konec slavné filmové lokomotivy – jeden z posledních výkonů této lokomotivy na vlaku do Přerova. Nedlouho po té byla z provozu odstavena. K likvidaci byla předána 23. 10. 1968.

 

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 19.12.1968
Místo: Přerov

Dodnes rovněž dochovaná 387.019 patří do třetí série 10Lo 3. Ačkoli byl stroj po oficiálním převzetí k ČSD dne 29. 12. 1932 převzat v Přerově, kde rovněž proběhla TPZ (14. 2. 1933), do oficiálního provozu v této výtopně nezasáhla. Společně se strojem 387.018, 20 a 21 zahájila provoz této řady v novém působišti - ve výtopně Praha Masarykovo n. Zde byla oficiálně předána 19. 2. 1933 a do turnusu zařazena 15. 5. 1934. Turnus pražské výtopny obsahoval vozbu vlaku do Brna a Břeclavi. Byl vypracován na osm dní a obsahoval vlaky 16-13/148-63-10-9/64-147-14-15. V tomto turnusu byla námi sledovaná "devatenáctka" přidělena strojvedoucímu Poláčkovi a Dufkovi. Druhý květnový den 1947 byla předána do výtopny Vršovice-Nusle a v květnu 1952 zpět do depa Praha-Střed. 3. 7. 1955 byla přesunuta  na Slovensko do depa Nové Zámky, kde však sloužila jen do 28.10., kdy byla předána do Přerova. Zde byla v provozu do konce roku 1968, kdy byla odstavena z provozu a dál vedena jako záloha dráhy. 4. dubna 1972 byla zrušena i s tendrem 930.108 a 9. 7. 1972 prodána k vytápěcím účelům na Slovensko - do armaturky v Myjavě. Před likvidací byla zachráněna aktivitou členů MDC Bratislava, pod jehož křídla byla předána v dubnu 1980. Jen dodejme, že společně s ní, byla na Myjavu předána i 387.017.

 

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 15.05.1969
Místo: Přerov

Jako tradičně, i u 387.017, začal její provozní život ve výtopně Přerov. Dochovaná Matrika lokomotiv v podnikovém archívu Škoda u lokomotivy udává tovární zkoušku 13. 10. 1932 a prozatimní převzatí k ČSD dne 21. 10. 1932 v Přerově. Následně proběhla příprava na TPZ, proběhnuvší dne 22. 11. 1932.

Následovalo zařazení do pražského turnusu, kde byla nejmladším strojem z devíti (turnus byl postaven pro stroje inv. čísel 08, 09, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17), obsazeným četou: Andělín Kořínek/Drábek, Mrtvý a Josef Tabáček/Běhal, Kavka. Její první turnus byl už v minulé aktualizaci popsán, proto se věnujme letům následujícím. V lednu 1939 začal platit nový jízdní řád. Nový turnus byl vypracován pro šest strojů a obsahoval čtyři páry vlaků do Prahy a jeden pár do Břeclavi. Turnusově zařazené byly stroje čísel 14, 15, 16, 17, 30 a 33, přičemž sedmnáctku měli na starost strojvedoucí Klapka a Černoch.

Válku 387.017 přežila v Přerově, přičemž v roce 1945 je vykazována na krátkou dobu v Olomouci. Ještě v témže roce se vrací zpět do Přerova, kde je provozována až do konce června 1964, kdy je předána do Horních Heršpic a velmi rychle, po reorganizaci, do depa Brno-dolní. Už 27. 11. 1964 se však vrací do Přerova, kde je ke konci provozu nejčastěji vidět na osobních vlacích do Brna a zejména do Břeclavi. 26. března 1968 byla naposledy ve službě - v následujících dnech byla odstavena do zálohy dráhy. Oficiální zrušení proběhlo 23. 6. 1972. V jejím životě budeme pokračovat příště, neboť se aktivitou MDC a nyní Klubu železničnej nostalgie v Bratislavě východ dochovala do dnešních dní a je postupně opravována do provozního stavu.

Povšimněte si, že až na pár měsíců, byla lokomotiva věrná jen Přerovu a odešla z provozu tak, jak do něj přišla - bez hvězdy.

Autor: Miroslav Paulíček
Datum: 80.léta
Místo: Přerov

Na poštovní kusé koleji stála v Přerově odstavena pražská E499.2014.

Top