464.201

Tato galerie byla zobrazena: 6779x.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1956
Místo: Kařízek

Lidé&lokomotivy: Tovární fotograf fy. Škoda Plzeň zachytil aktéry zkušební jízdy lokomotivy 464.201; přítomni nejsou jen členové lokomotivní čety firmy Škoda, ale i přejímací komisař za ČSD. Zde se věnujme třetí osobě zprava  - Ing. Štěpnička patřil dlouhá léta k odborníkům v plzeňské lokomotivce. V posledních letech dohlížel na předávání lokomotiv, řešení problémů při zkušebních jízdách a předávání, stejně tak i zběžnému zaškolování dílenského a strojního personálu. Jeho podpis najdeme ve stovkách předávacích dokumentů a protokolů všech možných lokomotiv vyrobených „okřídleným šípem“.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1956
Místo: Starý Plzenec

Po dlouhých peripetiích a zpoždění byly v červenci 1956 dokončeny dva prototypy poslední vyvinuté konstrukce parní trakce pro ČSD. Této úlohy se ujaly Závody V. I. Lenina v Plzni dle podané objednávky z 18. prosince 1953. Obě lokomotivy měly navázat na úspěšnou řadu 464.0, resp. 464.1. Byly vybaveny moderním kotlem se spalovací komorou a výfukovou dyšnou Kylchap. Mechanický přikladač nebyl požadován; naopak se přihlíželo k nejvyšší hospodárnosti konstrukce, která měla nahradit dožívající řady z dob starého mocnářství a prvních let nové Československé republiky. První prototyp 464.201 byl zachycen továrním fotografem Miroslavem Markem u stanice Starý Plzenec. Rovněž je z fotografie popřen dodnes tradovaný mýtus, že lokomotiva 464.201 byla vyrobena s černými dvojkolími.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1956
Místo: Zdice

Další technicky dokonalý snímek zachycuje stroj 464.201 při zkušební jízdě. Černobílý snímek byl pořízen ve stanici Zdice a dává vyniknout kráse a eleganci poslední parní konstrukce pro ČSD. Skříňový kotel byl vyroben z výlisků shodných s řadou 498.1. U prvního prototypu byl kotel, továrního čísla 3377, vyzkoušen 3. dubna 1956. 16. července 1956 je lokomotiva prozatimně převzata k ČSD a do TPZ zajížděna, jako obvykle, ve výtopně Praha Masarykovo n. V poslední červencový den pak vykonala TPZ na trati Praha - Lovosice - Praha rychlostí 105 km/h.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1956
Místo:

Nejznámější tovární snímek 464.201 uveřejníme i zde. Lokomotiva byla po vykonání TPZ dne 31. 7. 1956 přidělena do depa Praha-Smíchov. Zde byla zařazena do turnusu k řadě 464.0, jež obsluhovala příměstské vlaky a velmi ostrý R 91/92 do Babína. Právě na rychlíku do Babína si velmi rychle získala oblibu u lokomotivních čet pro své perfektní trakční vlastnosti. 11. února 1959 pak byla po mnoha dohadech předána do depa Jihlava, kde již od srpna 1956 sloužila 464.202. Po předání do Jihlavy byla vytvořena první turnusová skupina pro pět lokomotiv - 464.074, 464.101, 464.102, 464.201 a 464.202. V roce 1961 byly oba prototypy vybrány pro vedení zvláštního salónního vlaku N. S. Chruščova při cestě do Vídně za J. F. Kennedym - stalo se tak 2. 8. 1961 v úseku Bratislava hl. st. - Marchegg. Na základě tzv. "Vídeňského summitu" brzy na to vznikla berlínská zeď.

 

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 25.02.1971
Místo: Depo Brno dolní n.

V depu Brno dolní byla zachycena odpočívající 464.201. Do tohoto depa byly 464.201 a 202 společně předány 11. 11. 1967 z Jihlavy. Po předání byly lokomotivy nasazovány letmo a po hlavních opravách byly postupně zapřaženy zejména do vozby vlaků Brno - Přerov a zpět. Doplňovaly výkony za řady 477.0 a 475.1, kterým se řada 464.2 dokázala vyrovnat a dle vzpomínek pamětníků i mnohdy překonat (u řady 477.0). V roce 1971 byla 201čka již bez tovární hvězdy; doba ji však hvězdu vrátí zpět. V depu Jihlava, Brno i Olomouc byly lokomotivy udržovány v zelené barvě; jen v posledních letech bez bílého pruhu a naopak s ořízkou velkých ploch vodních van, budky, uhelného prostoru a válců.

 

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1973
Místo: Depo Olomouc

24. března 1972 byly obě lokomotivy 464.2 předány do depa Olomouc na základě snah místních strojvedoucích pod záštitou Ing. Klapky. 464.202 začala jezdit jako první za lokomotivu 464.060, zatím co 464.201 podstoupila před uvedením do provozu potřebné opravy. 464.201 nahradila v turnusu 464.034, přičemž svůj první vlak pod Olomoucí vedla 29. března 1972. 1. dubna 1972 došlo k vykolejení 464.201 při vedení vlaku 1002 ve stanici Lipová Lázně, což způsobilo odstavení 201čky a následné odeslání do vyvazovací opravy, přičemž 464.202 dál jezdila dle turnusu, ale přes Ramzovou měla řada 464.2 do ukončení vyšetřování příčiny nehody zákaz nasazení. V následujícím grafikonu byla pro řadu 464.2 + 1x 477.0 vypracována turnusová skupina, kde 464.2 vozily svůj vlak 1003/1002 do Jeseníku a pro doplnění výkonů dva páry vlaků do Hrubé Vody a jeden par do Nezamyslic.

 

Autor: Zdeněk Nantl
Datum: 10.05.1977
Místo: Olomouc hl.n.

Turnusové nasazení stroje 464.201 skončilo 1. 1. 1973, kdy byl turnus zmenšen na jednu lokomotivu 464.2. Tento stav vsak nevydržel příliš dlouho a v červnu 1973 je 464.202 nahrazena strojem 477.015. Jednička již v říjnu 1973 byla využívána k vytápění depa. Dne 26. 12. 1973 propadla a byla přistavěna k provedení potřebných oprav. 30. 5. 1974 absolvovala tlakovou zkoušku a využívána sníženým tlakem 16 atm. Na trať ale již nesměla pro zjištěnou trhlinu v šoupátkové komoře. Pro potřeby vytápění depa, a nedostatek strojů k tomuto účelu, byla 22. 12. 1974 provedena další tlaková zkouška pro odsun zostřené prohlídky přes 7 let. Topná sezóna a vlastně definitivní odstavení 464.201 proběhlo 4. 5. 1975. Ačkoli bylo možno pokračovat s lokomotivou jako vytápěcím kotlem K 653, již nikdy nebyla využita. Odstavena byla do kolony zrušených strojů na kusou kolej sousedící s koleji do Uničova. V lednu 1978 byla 464.201, za pomoci stroje T458.1, odtažena do Polanky nad Odrou, kde byla ještě téhož roku zlikvidována. Nutno dodat, že výnosem MD, ze dne 3. 7. 1967, byla pro účely zachování určena do sbírek NTM. Pro zjištěnou závadu však byla nahrazena strojem 464.202, který byl nedlouho po svém odstavení převezen do Nymburka.

Top