Plzeňští strojvůdci:Popisy, rady, návody, pomůcky, zajímavosti

Byl jsem tam jen na závěr provozu. Měl jsem štěstí, že jezdilo i přes den hodně nákladních vlaků. Něco s "bertama", na něčem 750 a dokonce i půjčená 750.252. Byl to krásně strávený den při pěší pochůzce z Klášterce do Vojkovic. Ovšem pak přišlo těžké probuzení při vyvolání filmu, kdy se zjistilo, že jsem měl porouchaný objektiv a od druhé fotky je vše z půlky neostré ...

Mít tolik info jako dnes, digitální foťák s nekonečným filmem a takové nasazení vozidel, to by ale byla úplně jiná dokumentace. Vždy vyšla první rána na jisto a záběr se musel povést. Pak nechat vyvolat film, udělat fotky, týden si na to počkat a později třeba i naskenovat negativ. Taková to byla doba ...

To byly krásné časy ! Parádní focení ! Bez trolejí, s mechanikami a pořádnými diesely. Na všem ! Na šoupácích řada 731 a na osobácích varské singrovky 820. Na druhou stranu ale spoustu celodenních akcí s focením bez nákladních vlaků. Někdy za celý den ani ťuk a někdy se náklady pomalu sypaly na odhlášku. A nebo celý den nic a když zapadlo slunce a šel jsem spát na ubytovnu NDR do depa do Varů na dolní, tak začalo dunění dvanáctiválců. To už bylo ale většinou jen pro poslech. To bylo nadávek ! Jinak tolik dělení nákladních vlaků, pro udělání peronu pro osobák jsem nikde při focení více než tu, na Ohři neviděl. A to vždy vše v režii fíra versus výpravčí. Výpravčí vyběhl s rukavicemi, trhnul soupravu, popotáhl a po osobáku zase cuknul zpět, náklad spojil, udělal zkoušku brzdy a vypral to dál ... To byly ale časy ! Nejen já bych vracel čas zpět.