Tovární fotograf při zkušební jízdě, v onen slunečný květnový den roku 1947, pořídil krásnou sérii snímků zcela nové lokomotivy 498.038. „Osmatřicítka“ měla život v pravdě pohnutý. Začala sloužit v depu Přerov; od 1. 6. 1964 pak sloužila v depu Bohumín (zde byla krátce z Přerova zapůjčena již dříve od 14. 2. 1953 do 8. 5. 1953), aby 6. 7. 1964 prodělala těžkou nehodu na odbočce Koukolná u Karviné. Tehda při jízdě s R 288 z Petrovic u Karviné do Karviné, po zcela nové trati, vjela na odvratnou kolej. Následně se ve velké rychlosti "svezla" z náspu a zabořila se čelníkem do místního pole. Ve značně poškozené lokomotivě zahynul její strojvedoucí. Tendr 935.038 byl natolik poškozen, že byl okamžitě zrušen. Lokomotiva byla po delším rozhodování přesunuta do Českých Velenic, kde se nakonec stal zázrak a byla převzata do Lg opravy. Ta byla dokončena v prosinci 1965, přičemž některé celky musely být zcela nově vyrobeny. Lokomotiva v první den roku 1966 přešla do Českých Budějovic a než byla předána do PLD Tábor (5. 2. 1966), odvezla několik rychlíků do Prahy. Její život však i nadále provázela smůla. 2. listopadu 1966 ve stanici Uhřiněves ve 22:50 s Os 909 najela do posunujícího dílu. Díky vysoké rychlosti se jeden z vozů doslova vyšplhal nad její komín. Po této události byla lokomotiva opět převezena na opravu do Českých Velenic. 19. 2. 1967 byla oprava v dílnách České Velenice dokončena a lokomotiva jezdila následující dva roky. 18. 4. 1969 propadla technická způsobilost kotle a 30. května 1969 je pro nadbytečnost s 498.018 zrušena. V roce 1970 je převezena k likvidaci do Sezimova Ústí. Je paradox, že po provedení tak náročné opravy po nehodě v roce 1964 a menší v roce 1966, byla 498.038 tak rychle zrušena. Ještě v roce 1969 totiž stroje této řady vozily rychlíky mezi Plzní a Prahou a byly přistavovány do oprav vyšších stupňů.
