Depo Praha-Vršovice

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 00.00.1934
Místo: Depo Praha-Vršovice

Fotografii z prostor výtopny Vršovice-Nusle poskytl Josef Motyčka a zachycují stroj 387.009. Ten v té době náležel výtopně Přerov, kam byly dodány všechny stroje druhé série, stále ještě bez kouřových deflektorů. Do Přerova byl přidělen druhý květnový den roku 1930 a po vyzkoušení, s platností nového jízdního řádu, byl zařazen do rychlíkového turnusu z Přerova do Prahy. Přidělen byl četám: Adolf Svozil/Krkoška, Vykydal a Robert Jemelka/Bosák, Stoklas. V roce 1935 byla "devítka" přistavena k provedení hlavní opravy do dílen v Plzni, kde byly na lokomotivu dosazeny kouřové deflektory. Rovněž byl při hlavní opravě, vlastně jen po pěti letech provozu, vyměněn jeden válec. Po jejím návratu bylo obsazení lokomotivy pozměněno - jezdili s ní Richard Synek/Slováček, Stupka a Jan Hudeček/Chrenčík, Měchera. Při změně turnusu, v roce 1937, vypadla 387.009 z "oběhu" a byla vedena letmo. Neboť se s počtem vyrobených "Mikád" rozšiřovala i působnost těchto lokomotiv, velmi brzy na to dostala lokomotivy 387.0 výtopna Praha-Střed, v roce 1935 výtopna v Bratislavě a o rok později i výtopna Břeclav, kde se první lokomotivou stala přerovská 387.002. Ještě v témže roce byla do Břeclavi předána další přerovská "leťačka" 387.004 a 26. 12. 1937 i námi sledovaná 387.009. V té době bylo v Břeclavi již pět strojů tohoto typu, a proto od 1. března 1938 výtopna Břeclav zavedla čtyřdenní oběh pro lokomotivy 387.004, 37, 39 a 43. Stroj 387.009 byl nadále veden letmo. Turnus v Břeclavi sestával z vlaků 118/151-63-64/152-117 a jezdilo se do Prahy, Bohumína, ale i do Polska - do pohraniční stanice Zebrzydovice. 19. 3. 1939 byla "devítka" převedena pod BMB-ČMD a ještě během války - 14. 12. 1943 převedena pod Prahu Hybernské n. 9. 9. 1945 se pak vrátila do Přerova, aby pak, v roce 1947, patřila k prvním "Mikádům" v Horních Heršpicích.

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 00.01.1970
Místo: Depo Praha-Vršovice

Na snímku, ze sbírky Josefa Motyčky, byl zachycen stroj 434.2138 během provozního ošetření. V povzdálí se na výkon připravovala rovněž vršovická 434.2234. V tomto období byly v depu Praha - Vršovice udržovány tyto stroje pro provoz v několika turnusových skupinách zejména pro vlaky do Benešova, Čerčan, Dobříše a postrky do Čísovic.

Autor: Ladislav Kroul
Datum: 09.07.1979
Místo: Depo Praha-Vršovice

Ladislav Kroul zachytil v depu Praha-Vršovice již definitivně odstavenou 534.0420. Poslední tlakovou zkoušku lokomotiva prodělala 23. března 1977 v dílnách České Velenice; ve Vršovicích pak po prohlídce došlo k odročení až do 9. dubna 1979. Podle dostupných údajů však byla od října 1978 využívána k vytápěcím účelům. 26. 4. 1979 byla navršena na zrušení, aby byla v listopadu 1979 přistavena k likvidaci do Kovošrotu Zdice. Stroj, jež vykonal Technicko-policejní zkoušku na trati do Holoubkova dne 30. 11. 1946, zanikl v roce 1980.

 

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 21.10.1979
Místo: Depo Praha-Vršovice

18. srpna 1947 byla na trati do Holoubkova vyzkoušena další lokomotiva řady 534.03 z lokomotivky Škoda Plzeň. 534.0459 byla po vyrobení předána do depa Cheb. Po několikaletém působení v Chebu a pak ve Zvolenu, byla k 16. 5. 1960 předána do Prahy-Vršovic, kde střídavě ve Vršovicích a Kladně sloužila až do propadnutí kotle dne 6. ledna 1980 (zostřená prohlídka v ČV dne 12. 10. 1977).  28. března 1980 byla převedena na vytápěcí kotel K 756, ale příliš dlouho jako "kotel" nesloužila a 28. 3. 1981 s vytápěním skončila. V červnu 1982 byla do Zdic předána k likvidaci.

 

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 27.10.1979
Místo: Depo Praha-Vršovice

Na tzv. Balkáně ve vršovickém depu byl odstaven vrak parní lokomotivy 433.047. Zrušena byla k datu 19.3.1979 a sloužila tak u ČSD lehce před tři desetiletí.

Autor: Ladislav Kroul
Datum: 02.05.1982
Místo: Depo Praha-Vršovice

V depe pod Bohdalcem bol zachytený "čmeliak" T669.0024. Vpravo od neho okrem dvoch "bardotiek" a "sergeja" zaujme pozorné oko aj kabína z rušňa r. T466.0.

Autor: Lumír Kunc
Datum: 00.00.1983
Místo: Depo Praha-Vršovice

Krásný barevný snímek pořídil v sychravý den roku 1983 Lumír Kunc. Na snímku je zachycen vytápěcí kotel K776, který nadšením několika mladých studentů byl opatřen novým lakem a celkovou očistou, při které dostal i své původní číslo 556.0265. Před svým převedením na vytápěcí kotel sloužil v depu Praha-Vršovice / PLD Kladno. Na Kladně došlo k jeho zrušení dne 16. 12. 1980.

 

Autor: Lumír Kunc
Datum: 00.00.1984
Místo: Depo Praha-Vršovice

V roce 1984 byla zachycena lokomotiva 556.053, již přeznačená na vytápěcí kotel K 800, v depu Praha - Vršovice. Její život byl v pravdě pohnutý. Ke konci provozu byla známá mezi železničními fanoušky a její vzhled a obliba vedla ke snaze tuto lokomotivu zachovat a to dokonce v provozním stavu. Osud tomu chtěl jinak. 24. 6. 1969 přišla z depa Zvolen do České Lípy. V roce 1972 je přidělena do strojové stanici Rumburk (za 556.0129), kde se stala místní "leštěnkou" a nasazením na nákladní vlaky do německého Ebersbachu velmi fotografovanou lokomotivou. V březnu 1973 prodělala poslední hlavní opravu v Českých Velenicích, díky čemuž německé hranice přejela naposledy v červnu 1980. K 30. březnu 1981 již byla vedena v Praze - Vršovicích. V následujících měsících byla v záloze dráhy, přičemž několik dnů vytápěla olejárnu. 26. 9. 1981 "třiapadesátce" propadla způsobilost kotle; 13. října 1981 byla zrušena a 4. prosince téhož roku převedena na vytápěcí kotel K 800. V té době je již vytvořena úvaha o jejím budoucím zachování; se sníženým tlakem 10 atm vytápěla objekty do roku 1986. V roce 1987 byl kotel převezen do ŽOS České Velenice na opravu. Během prací však byly objeveny závady, které by si vyžádaly značné náklady, a tak oprava byla přerušena. Po přivezení kotle zpět do Prahy v prosinci 1988 následovala jeho likvidace v Kovošrotu v Praze - Hostivaři. Místo 556.053 byla vybrána, a do roku 1996 provozována, lokomotiva 556.0298 (K817), která je v současné době uváděna znovu do provozního stavu v Muzeu ČD Lužná u Rakovníka.