Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1937
Místo:

16. prosince 1936 objednalo Ministerstvo železnic dalších deset strojů řady 387.0. Jak již víme, ona desítka strojů inventárních čísel 34 - 43 se stala i poslední dodávkou z této řady. Cena jedné lokomotivy už byla poněkud vyšší - 1 222 700,- Kčs. Rozdělení všech deseti strojů proběhlo do tří výtopen, z nichž dvě zahájily provoz s Mikády jen o dva roky dříve - v roce 1935 výtopna Bratislava stroji 387.001 a 03 z depa Praha Masarykovo a v roce 1936 výtopna Břeclav strojem 387.004 z vytopny Přerov s 387.002 z vytopny Praha Masarykovo. Pro posílení provozního stavu tedy Praha získala z nové dodávky stroje inv. čísel 36, 38, 40, 41; Břeclav stroje 37, 39, 43 a výtopna Bratislava stroje 387.034, 35 a námi sledovanou 387.042.

Díky zvyšujícímu se stavu lokomotiv řady 387.0 v Bratislavě bylo možné 1.6.1938 zahájit vozbu Bratislava - Praha a Bratislava - Szob s pětidenní turnusovou skupinou, do níž patřila i "dvaačtyřicítka". Jejími strojvedoucími se stali Josef Vršecký a František Baťa.

Válku námi sledována lokomotiva přečkala v Bratislavě a tu opustila až v roce 1953, kdy se jí stalo domovem depo Praha Střed. V květnu 1955 odjela do Nových Zámků, ale už 21.9.1955 je vykazována v depu Přerov. 12.5.1956 se objevuje poprvé ve stavu depa Děčín, ale nedlouho po té se vrací do Prahy. 3.11.1961 se jí stává domovem opět Děčín, a až na čtyři měsíce v Chomutově (v roce 1965), je zde v provozu až do svého zrušení 29.1.1968. V únoru 1968 je odepsána ze stavu ČSD a předána k likvidaci.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.06.1940
Místo:

K naší smůle jsou tovární fotografie povětšinou bez přesné datace a uvedení místa - podobně tomu je i u stroje 354.1226, který byl zachycen továrním fotografem při jedné ze zkušebních jízd v červnu 1940. První tovární zkoušku absolvovala lokomotiva 354.1226 18. 6. 1940 a prozatimní předání k ČSD proběhlo 8. července 1940. 26. 7. 1940 prodělala v traťovém úseku Plzeň - Nepomuk a zpět Technicko-policejní jízdu, po které byla přidělena do výtopny Praha - Masarykovo. Zrušena byla 3. prosince 1970 v Lounech.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.12.1945
Místo:

I na Vánoce 1945 nebyl sníh - byla ale velká radost z konce války a obnova státu probíhala mílovými kroky. Továrna Škoda Plzeň byla po posledním spojeneckém náletu 25. dubna 1945 těžce poškozena a výroba pak byla zastavena. Právě poválečný optimismus pomohl výrobu lokomotiv zahájit již na konci posledního válečného roku. 16. června 1945 byla ve Škodovce opravena první parní lokomotiva 534.0109 (výrobek Škody Plzeň v roce 1938). První vyrobený lokomotivní kotel po válce byl vodní tlakovou zkouškou vyzkoušen 24. 11. 1945 a patřil první parní lokomotivě postavené v osvobozeném Československu (dokončena 22. 12. 1945). Mnozí už tuší, že patřil právě lokomotivě 534.0301. Předána byla 26. ledna 1946 a její významnost i v pravidelném provozu připomínaly bronzové tabulky na bocích válců. Technicko-policejní jízdu absolvovala 26. ledna 1946 s provizorním tendrem 821.023 z plzeňského ředitelství.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.11.1951
Místo:

Vůbec posledním dodaným strojem Československým státním drahám byla z řady 475.1 právě lokomotiva 475.1142. Společně se strojem 475.1141, po úpravách podané objednávky, byla vybrána pro dosazení válečkových ložisek na všechny spojniční čepy. Válečková ložiska byly dodávány společností SKF a při uvádění obou strojů do provozu se vše neobešlo bez problémů. Často docházelo k trhlinám, otlakům ložiskových kroužků, a nebo rovnou k zadření. I přes občasné problémy, které vedly u stroje 475.1141 k rekonstrukci spojničních ložisek na nápravách S1 a S3 k úpravě na ložiska kluzná, byly výhody těchto ložisek nesporné. Ložiska měly mnohem delší životnost a zejména při rozjezdech se vyznačovaly nízkým rozjezdovým odporem, který se však se vzrůstající rychlostí navyšoval na hodnoty ložisek kluzných. Poněkud vedlejším problémem bylo několik samovolných ujetí lokomotivy 475.1142 strojní četě, která stroj nedostatečně zajistila. Údržba tohoto stroje byla velmi jednoduchá - mazalo je jednou za několik dní, což bylo pro čety velké ušetření času a práce.

 

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.11.1951
Místo:

Tovární fotograf pořídil několik krásných a kvalitních černobílých snímků i k lokomotivám 475.1141 a 475.1142. Zatím co "stojednačtyřicátý" stroj je dokumentován při tovární zkoušce na tovární točně, stroj 475.1142 byl velmi dobře zdokumentován na trati. Lokomotiva byla do lokomotivního depa Plzeň předána v klasickém barevném provedení řady 475.1, tj. černá, s černými koly a červenou ořízkou. Vzhledem ke své menší náročnosti na údržbu je nasazena do turnusové služby v čele osobních vlaků a několika rychlíků mezi Prahou, Plzní a Domažlicemi. V roce 1955 byla lokomotiva přistavena do lokomotivky Škoda, kde je podrobena úpravě před odesláním do Lipska. Společně s ní do Německa rovněž odjely stroje 498.106 a 556.0260. Stroj 475.1142 byl v roce 1955 poprvé opatřen zelenou barvou s červenými hvězdicemi náprav a žlutou ořízkou. Na všechny tři stroje je rovněž proveden nápis "MADE IN CZECHOSLOVAKIA". Po jeho návratu je tento stroj rovněž vybrán na propagační kampaň v Číně. Odeslán byl jako rozložený do Šanghaje, kde ve zdejších dílnách proběhla, pod dohledem zástupců lokomotivky, kompletace. Její kompletace však probíhala pomalu, neboť vozy s jednotlivými díly přijížděly do dílen opožděně. Díky tomu byla výstava prodloužena až do 22. 11. 1951.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.11.1951
Místo:

Krásný a náladový snímek vytvořil jeden z fotografů lokomotivky Škoda Plzeň. Jedná se o zkušební jízdu před předáním stroje k ČSD. Tovární fotograf si k zachycení nevybral tento stroj jen tak náhodou. Na základě upřesnění objednávky byla v roce 1949 zadána Škodovce výroba několika lokomotiv s válečkovými ložisky na hlavním ojničním čepu. Staly se jimi stroje 475.1138 až 140. Po zkušebních jízdách a prozatimním převzetí vykonala TBZ dne 1. 12. 1951 a byla předána do výtopny České Budějovice. Na rozdíl od ostatních „pětasedem“ byla celý svůj aktivní život spjata s tímto depem. Rovněž byla známá jako velmi hezká turnusová lokomotiva na rychlících do Prahy. Tomu však budeme věnovat pozornost někdy příště.

 

Autor: ČKD Praha, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1952
Místo:

Tovární fotograf si dal velmi záležet na fotografiích nových strojů řady 476.1, resp. 477.0. Jednou z dobře zachycených je i stroj 476.137, který byl předán ČSD 21. července 1952 a 7. 8. 1952 vykonal TPZ. Svůj život zasvětil pouze Moravě - Od 4. 10. 1952 náležel depu Bohumín a zde setrval až do 26. 5. 1965, kdy byl předán do depa Olomouc. V srpnu 1966 byl předán do Valašského Meziříčí a až od 9. 12. 1970 náležel do depa Krnov. Zde v čele osobních vlaků z Krnova do Olomouce a na druhou stranu do Opavy a Ostravy sloužil až do 11. 4. 1975, kdy již jako 477.037, dosloužil a 20. 6. 1975 byl zrušen. Likvidace námi sledované lokomotivy proběhla v Polance nad Odrou.

 

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1956
Místo:

Nejznámější tovární snímek 464.201 uveřejníme i zde. Lokomotiva byla po vykonání TPZ dne 31. 7. 1956 přidělena do depa Praha-Smíchov. Zde byla zařazena do turnusu k řadě 464.0, jež obsluhovala příměstské vlaky a velmi ostrý R 91/92 do Babína. Právě na rychlíku do Babína si velmi rychle získala oblibu u lokomotivních čet pro své perfektní trakční vlastnosti. 11. února 1959 pak byla po mnoha dohadech předána do depa Jihlava, kde již od srpna 1956 sloužila 464.202. Po předání do Jihlavy byla vytvořena první turnusová skupina pro pět lokomotiv - 464.074, 464.101, 464.102, 464.201 a 464.202. V roce 1961 byly oba prototypy vybrány pro vedení zvláštního salónního vlaku N. S. Chruščova při cestě do Vídně za J. F. Kennedym - stalo se tak 2. 8. 1961 v úseku Bratislava hl. st. - Marchegg. Na základě tzv. "Vídeňského summitu" brzy na to vznikla berlínská zeď.

 

strana: 1 2 poslední
Top