Autor: sbírka: Michal Štrublík

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1924
Místo: Adamov

Lidé&lokomotivy: Lokomotivka v Adamově vyrobila svou první parní lokomotivu pro ČSD v roce 1924. Stroj továrního čísla jedna nesl označení 423.051. Tento úspěch byl nejen dobře oslaven, ale i dobře zdokumentován firemním fotografem.

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1926
Místo: Praha hl.n.

Rok 1926 - v SSSR, na vesničce Ojmjakon, naměřili nejnižší teplotu v historii -71°C; Benito Mussolini vyhlašuje fašistickou diktaturu s vládou jedné strany, Československý rozhlas zahájil pravidelné vysílání, firma Siemens vytvořila první čtvercový volič a nějaká Škodovka uvedla do provozu svou první rychlíkovou konstrukci...

Před 90. lety vznikla první šestice obdivovaných "Mikád" řady 386.0, resp. 387.0, jako tovární typ Škoda 10Lo1 od rýsovacích prken Oscara Dolcha. Před devadesáti lety byl pořízen i tento noční snímek z Wilsonova nádraží; zachycuje nový stroj 387.004 v čele osobního vlaku do Plzně. V Plzni byl ostatně od svého vyrobení doma, kde společně s pěti sestrami pobýval až do roku 1929, kdy byl přeřazen do Přerova. Jako turnusový stroj na trati Přerov - Praha byl přidělen přerovskému strojvedoucímu Josefu Beierovi a Janu Weisovi; topičům Smolka, Pivoda/Otčenášek, Ševčík. Dodejme, na základě vzpomínek Ing. Mareše, že čtverku turnusově obsluhoval nejstarší a nejmladší strojvedoucí v turnusu - Josef Beier složil strojvůdcovskou zkoušku už 8. listopadu 1895, zatím co nejmladší Weis 13. prosince 1905.

 

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1929
Místo: Depo Přerov

Po vyrobení se první šestice lokomotiv dostala do rychlíkové služby až v roce 1929. Pro zaškolení personálu byla z Plzně předána jako první 387.001. Stalo se tak 7. září 1928, aby až od 23. února 1929 byly do Přerova předány i zbylé "Mikáda". 17. května 1929 byl s "Mikády" v Přerově zahájen provoz - v turnusu bylo zařazeno pět lokomotiv; šestá byla záložní - bylo jím "Mikádo" 387.002. Lokomotivy byly obsazovány četou sestávající z jednoho strojvedoucího a dvou topičů. Pro jedničku to byli strojvedoucí Rudolf Jaroněk a Rudolf Vařecha.

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1929
Místo: Telč

Na fotografii, takřka z rodinného alba, byla neznámým fotografem zachycena jihlavská lokomotiva 310.0112. Depu Jihlava byla věrná, s krátkými přestávkami, až do svého zrušení u ČSD. Ihned po zrušení byla prodána Československým stavebním závodům; zde byla využívána ještě v druhé polovině padesátých let minulého století.

 

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 09.11.1931
Místo: Grygov

Při jízdě s R160 strojvedoucí lokomotivy 387.004 nerespektoval pomalou jízdu a díky vysoké rychlosti se lokomotiva při přejíždění z druhé traťové koleje do první (na zhlaví stanice Grygov) převrátila na bok. Naštěstí při této mimořádné události nedošlo ke smrtelným zraněním; zpráva o nehodě uvádí jen osm lehce zraněných.

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1934
Místo: Praha-Vršovice

V roce 1928 byla v První českomoravské vyrobena lokomotiva 446.007. Po přidělení do výtopny v Nuslích prošla přeznačením na 456.007. Praze a jejím výtopnám byla věrná až do roku 1955, kdy došlo k předání do Zvolena. Od roku 1961 střídavě přecházela mezi Košicemi a Prešovem, přičemž v roce 1965 již naposled přešla do Košic. V Košicích proběhlo její zrušení dne 30. 7. 1969. O více jak rok později byla předána k likvidaci.

 

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1937
Místo: Rynoltice

Historií stroje 464.037 jsme se zabývali již dříve - snímek neznámého autora zachytil výše uvedený stroj ve stanici Rynoltice údajně v roce 1937. Jak již víme, uveden do provozu byl 2. července 1937, kdy byl dodán do výtopny Česká Lípa.

 

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1938
Místo: Depo Bohumín

Existují snímky, které výborně zachycují stroj, ale není známo nic bližšího kolem vzniku snímku. Není známo jak datum, tak místo pořízen; rovněž ani jména obsluhy lokomotivy. Poradí někdo?

Lokomotiva 354.1151 byla vyrobena v Akciové společnosti, dříve Škodovy závody v Plzni. Technicko-policejní jízda proběhla 7. 1. 1930 a první výtopna není známa. Záznamy o ní hovoří až po válce, kdy jezdila na Moravě v Ostravě, Frýdku-Místku a Přerově. Zlikvidována byla v Kovošrotu Bohumín (předána 25. března 1971).