Autor: sbírka: Josef Motyčka

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 11.01.1965
Místo: Bílá

Text na transparentu lokomotivy 354.070 je více než výstižný - 11. ledna 1965 dovezla ostravská 354.070 poslední vlak z Frýdlantu nad Ostravicí do Bílé. Právě v roce 1965 bylo rozhodnuto o ukončení provozu na 13,3 km dlouhém úseku této tratě za účelem vybudování vodní nádrže Šance. První výkopové práce na nové přehradě proběhly v březnu 1964. V lednu 1965 byl zastaven provoz do Bílé, po kterém následovalo snášení tratě a již v létě 1965 bylo zahájeno sypání hráze. Celé dílo bylo dokončeno v roce 1969 a ještě v témže roce došlo k zahájení napouštění. Traťový úsek, který byl vodním dílem pohlcen, dosahoval délky osmi kilometrů a pod vodou se ocitly zastávky a stanice Ostravice-Řečica, Staré Hamry Růženec, Staré Hamry zastávka a Staré Hamry. Osobní doprava po lednu 1965 končila ve stanici Ostravice, kam vlaky zajíždějí dodnes. Do konce stavby přehrady nákladní vlaky jezdily do stanice Ostravice Mazák, kam vozily stavební materiál. Dokončením Šance pak končí i nákladní provoz do stanice Ostravice Mazák.

354.070 byla zrušena 8. prosince 1967.

 

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 00.00.1967
Místo: Brno hl.n.

Mezi prvními čtyřmi stroji výtopny Praha Masarykovo nádraží byl i stroj 387.021 - poslední lokomotiva třetí série. Vyrobena byla na konci roku 1932 a vyzkoušena 3. 1. 1933. Předána k ČSD byla v Přerově o pět dní později. 21. února 1933 vykonala Technicko-policejní zkoušku a o dva dny později byla předána do Prahy, kde v té době již probíhalo zaškolování personálu na nový typ lokomotivy místo dosluhujících složitých strojů řady 375.0. 15. 5. 1933 je zařazena do rychlíkového turnusu Mezi Prahou, Brnem a Břeclaví. Jejími strojvedoucími byli vybráni pánové Václav Donát a Josef Chvalovský. V roce 1947 je na dva měsíce zapůjčena do Vršovic, ale dál je výtopně na Masaryčce věrná do 25. 9. 1949, kdy je předána do Horních Heršpic (zde je provozována jako jedna z prvních tohoto typu v tomto depu). 1. 10. 1964 je v rámci reorganizace přesunuta do Brna-dolního, kde je 6. 10. 1969 zrušena. Pět dní po jejím zrušení je odtažena do depa Bohumín, kde je dál využívána k vytápěcím účelům. K tomuto účelu je taky 19. 12. 1969 převedena na vytápěcí kotel K 422. Naposledy byla k vytápěcím účelům využívána během topné sezóny 1974/1975. Pro rozsah oprav je jako "kotel" již odstavena a 29. 12. 1975 předána k likvidaci do Kovošrotu Bohumín, kde ostatně nejedno slavné "Mikádo" zaniklo.

 

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 30.12.1967
Místo: Ostrava hl.n.

V depu Ostrava se vystřídaly všechny velké těžké nákladní lokomotivy, krom strojů řady 555.3. Uhelné "němky" ale do Ostravy patřily, a to jak řada 555.0 (DRB 52), tak i 555.1 (DRB 50). Jedna z nich, 555.035, která nikdy neprošla rekonstrukcí na mazutové vytápění, byla zachycena u "frýdlantského" nástupiště stanice Ostrava hl. n. s osobním vlakem do Frýdku-Místku.

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 31.12.1967
Místo: Ostrava střed

Řada 434.1 patřila dlouhé roky k typickým řadám na Ostravských vlečkách a malých seřadištích v průmyslové aglomeraci. Mezi ně patřila i 434.191, zachycená při obsluze "Karoliny" a udržovaná v depu Ostrava "na báňské". Náhradou parní trakce zástupkyněmi nových trakcí docházelo k uvolňování parních lokomotiv ze svých dosavadních výkonů, což vedlo ke zrušení provozu řady 434.1 v Ostravě v roce 1976, kdy jako poslední dosloužila 434.1181. Náhradou řady 434.1 byla ve větší míře řada 534.03, která byla v posledních letech soustředěna v Ostravě na báňské.

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 00.01.1968
Místo: Depo Přerov

Prvních šest lokomotiv třetí výrobní série 10Lo 3 (387.012-17) bylo dodáno do výtopny Přerov, kde po vykonání Technicko-policejních zkoušek postupně nahrazovaly starší kolegyně řady 387.0 v "pražském turnusu". Stroje 387.018 - 21 byly zajížděny a vykonaly TPZ pod výtopnou Přerov, ale do provozu, pod touto výtopnou, nezasáhly. Jejich domovem se stala výtopna Praha-Masarykovo, kam byla první z nich - 387.019 - předána 14. února 1933. Zajížděny byly na osobních vlacích do České Třebové a na R 13 do Přerova. Pro vytvoření "plnokrevného" turnusu byly na konci roku 1933 z Přerova předány starší 387.001, 02 a 03.

Válku "osmnáctka" přežila v Praze a po válce se střídavě objevovala na Masaryčce a ve Vršovicích-Nuslích. Během natáčení slavného filmu "Železný dědek", v hlavní roli s národním umělcem Jaroslavem Marvanem, byla vykazována ve výtopně Praha Masarykovo. 19. dubna 1949 byla předána do Horních Heršpic a od 1. 10. 1964 do depa Brno-dolní. Na krátko byla v červnu 1967 půjčena do depa v Přerově, ale 28. 5. 1968 byla zrušena i s tendrem 923.020 v depu Brno-dolní. Fotografie 387.018 vlastně zachycuje úplný konec slavné filmové lokomotivy – jeden z posledních výkonů této lokomotivy na vlaku do Přerova. Nedlouho po té byla z provozu odstavena. K likvidaci byla předána 23. 10. 1968.

 

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 11.05.1968
Místo: Brno hl.n.

Pod výrobním číslem 778 se skrývá stroj ČSD 387.029. První tovární zkoušku vykonal v závodě 15. ledna 1935. 22.1.1935 byl s tendrem 930.010 prozatímně převzat k ČSD a přidělen výtopně Praha Masarykovo. Technicko-policejní zkoušku vykonal 4. února 1935. Po vzniku BMB-ČMD je stále vykazován ve výtopně Praha Masarykovo, ale již s tendrem 930.006. Ostatně ještě v roce 1946 a 1947 došlo dvakrát k jeho výměně - nejprve za tendr 930.103 a následně 930.115. I 387.029 se zapojila do mezinárodní vozby - sloužila ve vídeňském turnusu se strojvedoucími Kračmerem a Hromádkem. 14.10.1948 je předána do Přerova a 18.5.1960 pak do Brna. Nejprve do Horních Heršpic a po reorganizaci 1.10.1964 do depa ,,na dolní". 4.4.1970 je přesunuta s tendrem 935.190 do Břeclavi; v té době je již odstavená. 1.6.1970 je lokomotiva s tendrem 930.015 zrušena a onedlouho převedena na vytápěcí kotel K 448 sloužící k vytápění v Břeclavi. 29.12.1977 je lokomotiva 387.029 odepsána ze stavu ČSD a předána k likvidaci do kovošrotu v Chrlicích. 

V Chrlicích si ji povšimli nadšenci, kteří lokomotivu zachránili pro budovány skanzen v České Třebové. Neboť ale z plánu sešlo a sbírka se postupně rozpustila, byla 387.029 v prosinci 1982 přesunuta do Zdic, kde byla následně zlikvidována.

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 19.12.1968
Místo: Depo Přerov

Dodnes rovněž dochovaná 387.019 patří do třetí série 10Lo 3. Ačkoli byl stroj po oficiálním převzetí k ČSD dne 29. 12. 1932 převzat v Přerově, kde rovněž proběhla TPZ (14. 2. 1933), do oficiálního provozu v této výtopně nezasáhla. Společně se strojem 387.018, 20 a 21 zahájila provoz této řady v novém působišti - ve výtopně Praha Masarykovo n. Zde byla oficiálně předána 19. 2. 1933 a do turnusu zařazena 15. 5. 1934. Turnus pražské výtopny obsahoval vozbu vlaku do Brna a Břeclavi. Byl vypracován na osm dní a obsahoval vlaky 16-13/148-63-10-9/64-147-14-15. V tomto turnusu byla námi sledovaná "devatenáctka" přidělena strojvedoucímu Poláčkovi a Dufkovi. Druhý květnový den 1947 byla předána do výtopny Vršovice-Nusle a v květnu 1952 zpět do depa Praha-Střed. 3. 7. 1955 byla přesunuta  na Slovensko do depa Nové Zámky, kde však sloužila jen do 28.10., kdy byla předána do Přerova. Zde byla v provozu do konce roku 1968, kdy byla odstavena z provozu a dál vedena jako záloha dráhy. 4. dubna 1972 byla zrušena i s tendrem 930.108 a 9. 7. 1972 prodána k vytápěcím účelům na Slovensko - do armaturky v Myjavě. Před likvidací byla zachráněna aktivitou členů MDC Bratislava, pod jehož křídla byla předána v dubnu 1980. Jen dodejme, že společně s ní, byla na Myjavu předána i 387.017.

 

Autor: sbírka: Josef Motyčka
Datum: 15.05.1969
Místo: Depo Přerov

Jako tradičně, i u 387.017, začal její provozní život ve výtopně Přerov. Dochovaná Matrika lokomotiv v podnikovém archívu Škoda u lokomotivy udává tovární zkoušku 13. 10. 1932 a prozatimní převzatí k ČSD dne 21. 10. 1932 v Přerově. Následně proběhla příprava na TPZ, proběhnuvší dne 22. 11. 1932.

Následovalo zařazení do pražského turnusu, kde byla nejmladším strojem z devíti (turnus byl postaven pro stroje inv. čísel 08, 09, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17), obsazeným četou: Andělín Kořínek/Drábek, Mrtvý a Josef Tabáček/Běhal, Kavka. Její první turnus byl už v minulé aktualizaci popsán, proto se věnujme letům následujícím. V lednu 1939 začal platit nový jízdní řád. Nový turnus byl vypracován pro šest strojů a obsahoval čtyři páry vlaků do Prahy a jeden pár do Břeclavi. Turnusově zařazené byly stroje čísel 14, 15, 16, 17, 30 a 33, přičemž sedmnáctku měli na starost strojvedoucí Klapka a Černoch.

Válku 387.017 přežila v Přerově, přičemž v roce 1945 je vykazována na krátkou dobu v Olomouci. Ještě v témže roce se vrací zpět do Přerova, kde je provozována až do konce června 1964, kdy je předána do Horních Heršpic a velmi rychle, po reorganizaci, do depa Brno-dolní. Už 27. 11. 1964 se však vrací do Přerova, kde je ke konci provozu nejčastěji vidět na osobních vlacích do Brna a zejména do Břeclavi. 26. března 1968 byla naposledy ve službě - v následujících dnech byla odstavena do zálohy dráhy. Oficiální zrušení proběhlo 23. 6. 1972. V jejím životě budeme pokračovat příště, neboť se aktivitou MDC a nyní Klubu železničnej nostalgie v Bratislavě východ dochovala do dnešních dní a je postupně opravována do provozního stavu.

Povšimněte si, že až na pár měsíců, byla lokomotiva věrná jen Přerovu a odešla z provozu tak, jak do něj přišla - bez hvězdy.