Autor: Ivan Šnábl

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 18.06.1978
Místo: ČKD Praha

Již po opravě a v novém laku byla na vlečce ČKD Praha vyfocena lokomotiva T458.1501. Vlevo stojí zajímavá lokomotiva - prototyp T476.0501.

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 25.6.1978
Místo: Karlovice-Sedmihorky

"Chrochtadlo" M475.0001 opouští s osobním vlakem zastávku Karlovice-Sedmihorky.

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 16.09.1978
Místo: Tábor

"Zamračená" T478.1231 ( ex T478.2003 ) se blíží s osobním vlakem k Táboru.

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 16.09.1978
Místo: Tábor - Smyslov

Dvojice odstavených strojů byla zachycena Ivanem Šnáblem 16. září 1978 na nádraží Tábor - Smyslov. Oba jsou studené, odstavené, druhá z nich - 556.0104 - čerstvě zrušená a 556.0366 v záloze dráhy. Ačkoli by se mohlo zdát, že další cesta 556.0366 povede do kovošrotu, nebylo tomu tak a lokomotiva se ještě rozjela. Zrušena byla až 6. 12. 1980, přičemž ještě v roce 1980 sloužila v nákladní dopravě náhradou za motorovou trakci PLD Tábor.

 

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 16.09.1978
Místo: Tábor - Smyslov

Na místním nádraží Tábor - Smyslov byla zachycena dvojice již odstavených "štokrů" z místního depa Tábor. Druhou z nich je Ivanem Šnáblem zachycená lokomotiva 556.0104, která byla v době pořízení snímku zrušená jen několik týdnů. Ze služeb ČSD byla vyřazena s tendrem 935.264 dne 17. 7. 1978.

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 17.09.1978
Místo: Kralupy nad Vltavou

Za depem Kralupy nad Vltavou byl zachycen jeden z "Kremáků" 534.0341. V Kralupech byl nasazován od 4. srpna 1970 (předán z Klatov) až do 13. 5. 1979, od kdy je veden jako neprovozní. Tento stav setrval do jeho zrušení 22. 12. 1979.

 

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 17.09.1978
Místo: Kralupy nad Vltavou

Životní příběh parní lokomotivy 434.2338 - coby 170.560 ji v rámci dodávky série lokomotiv 170.544 až 561 (pod číslem objednávky 50254 z roku 1915) ji Rakouským státním drahám dodala 1. českomoravská s výr. č. 646/1917 v prvním čtvrtletí 1917. První tlaková zkouška kotle nese datum 27. 2. 1917. Spolu s ní pod týmž číslem objednávky přišly tendry 156.1250 až 1280 od firmy Ringhoffer, k této byl přiřazen 156.1253. Koncem roku 1918 je hlášena ve stavu výtopny Klatovy, ale s poznámkou, že je v dílnách Plzeň. V Kryšpínově systému dostala označení 434.0226. Roku 1933 je lokomotiva hlášena v programu na stavbu nových kotlů, a to na leden, kotel měla vyrobit dílna Plzeň. Mašinka dlouho „odolávala“ rekonstrukci na dvojčitou. Válečný osud ji „zavál“ na východ. Díky tomu, že její evakuace před frontou mířila do obvodu ŘSD Hradec Králové, máme zásluhou zachovach archivních dokumentů poměrně detailní genezi její cesty. Výtopna Břeclav (tehdy u DR Bw Lundenburg) telegraficky hlásí, že 30. 12. 1944 v 16.30 byla lokomotiva 56.3321 jako lokomotivní vlak 90802 odeslána do obvodu hradeckého ŘSD  s dalšími evakuovanými stroji (DR 52.5286, 56.3132 a MÁV 220.204, 377.295, 377.046, 377.078 a 377.605.) Dne 17. 3. 1945 byla jako provozní dovezena k odstavení na trati Smidary – Vysoké Veselí. Nacházelo se tu zhruba 250 odstavených lokomotiv evakuovaných před postupující východní frontou (tzv. OST-lok.). K ČSD byla administrativně „převzata“ 27. 8. 1945. K 31. 12. 1945, označena jako 434.0500 s tendrem 516.0321 a vedena ve stavu výtopny Praha Mas. n., služebna Kolín.

V roce 1946 došlo konečně k její rekonstrukci na dvojčitou a přeznačení na 434.2338. Další osud jen telegraficky: od  1. 8. 1947 sloužila ve výtopně Nymburk, v 50. letech v Hradci Králové, Havl. Brodě a Chocni, odkud šla 19. 1. 1963 do LD Trutnov. Až do příchodu prvních lokomotiv řady 556.0 v roce 1968 byla řada 434.2 nosnou řadou trutnovského depa v nákladní dopravě. S přicházejícími dalšími 556.0 uvolňovanými z hlavních tratí dodávkami motorových lokomotiv řady T 679.1 i elektrizací jižního tahu mohla být část lokomotiv řady 434.2 přesunuta do jiných dep. To se týkalo i 434.2338, jež byla od 24. 1. 1969 předána do LD Kralupy n. Vltavou. Tam nejprve v GVD 1969/1970 jezdila ve čtyřdenní  turnusové skupině  03 spolu s 434.2156, 2190, a 2216. V grafikonu 1970/1971 jezdila v pětidenním oběhu v TS 02. Od 10. 8. 1970 do 25. 9. 1970 absolvovala opravu Lg v Lounech a od ledna 1971 šla opět do TS 02. Od 23. 5. 1971 jezdila v postrkové službě jako Pk I, kde ji v grafikonu 1972/73 nahradil stroj 434.2206 a 434.2338 přešla na vlaky Mn 86610/ 611. Od 15. 2. 1974 až do 29. 5. 1975 jezdila na záloze ve Slaném, kdy byla nahrazena opět lokomotivou 434.2206.  Od grafikonu 1973/74 byla zařazena letmo, v září až říjnu 1973 byla v dílnách a v březnu a dubnu 1974 jezdila opět ve Slaném (TS 21). Od června do října 1975 studená, v září jí propadla lhůta kotle. 7. listopadu byla přistavena do Lvo opravy v dílnách Česká Lípa Oprava s odročením zostřené prohlídky kotle byla dokončena 6. ledna 1976. Krátce poté byla nasazena ve Zlonicích. Od dubna 1976 opět posunovala ve Slaném, v roce 1977 střídavě topila v depu (tzv.  garáž) a nebo stála studená. Další kotlovou prohlídku absolvovala od 19. 1. do 22. 3. 1977, od 25. 10. 1977 byla vedena jako záloha depa. Ještě v říjnu 1977 byla spatřena na posunu v depu, ale od 27. 10. 1977 už stála studená a trvale odstavena z provozu. K datu 5. 9. 1979 propadla kotlově a zručena byla 22. 12. 1979 výnosem čj. 23270/79. V Kralupech se nacházela nejméně do července 1980. Od 1. 7. 1983 se jí ujalo muzeum v Žilině, s převodem pod křídla MDC (ŽSR) Bratislava byla potvrzena záchrana této lokomotivy, která se v současnosti opravuje do provozního stavu. Jedná se mezi zachovalými „čtyřkoláky“ o jediný, který má plochou dyšnu Giesl a navíc je spřažen s velkým tendrem 818.0116.  

 

Autor textu: Jaromír Bittner

Zdroj textu: http://www.khkv.sk/-parna-lokomotiva-434-2338

Autor: Ivan Šnábl
Datum: 18.09.1978
Místo: Praha-Vršovice

První zkušební jízda 498.106 po opravě v Českých Velenicích dne 7. 9. 1978 nedopadla na výbornou, a tak si "brněnští" pro svou novou 498.106 museli dojet ještě jednou - 18. září 1978 byla lokomotiva převzata z dílen České Velenice do provozu pod hlavičkou depa Brno-dolní. Ivan Šnábl zachytil zmíněný stroj ve stanici Praha - Vršovice za doprovodu E458.0029.

 

Top