Autor: Daniel Pavlíček

Autor: Daniel Pavlíček
Datum: 10.04.2015
Místo: Bednárec

V oblouku pod zastávkou Bednárec byl 10. dubna 2015 pořízen snímek rychlíku 662 "Petr Vok", vedeného lokomotivou 242.207-9, toho času náležejícího do stavu DKV Plzeň.

Autor: Daniel Pavlíček
Datum: 10.04.2015
Místo: Bednárec

K zástávce Bednárec stoupalo 10. dubna 2015 s vlakem Pn 168402 "eso" 363.048-0.

Autor: Daniel Pavlíček
Datum: 10.04.2015
Místo: Bednárec

Oblouky pod zastávkou Bednárec se 10. dubna 2015 kroutil R 667 "Vajgar", toho dne vedený plecháčem 242.212-9.

Autor: Daniel Pavlíček
Datum: 10.04.2015
Místo: Počátky - Žirovnice

V únoru 1977 objednalo Federální ministerstvo dopravy ve Škodě Plzeň druhou sérii lokomotiv řady S499.02. Z plecháčů inventárních šísel 231 až 256 převzalo lokomotivní depo Plzeň stroje S499.0231 až 0239. Poslední z nich, dnešní 242.239-2, byla s rychlíkem R 663 "Petr Vok" vyfotografována 10. dubna 2015 u Počátek - Žirovnice.

Autor: Daniel Pavlíček
Datum: 10.04.2015
Místo: Počátky - Žirovnice

Jednou z tratí, kde z jízdního řádu osobních vlaků nezůstal za posledních dvacet let kámen na kameni, je trať Veselí nad Lužnicí - Jihlava. Ještě v devadesátých letech byla projížděna v celém úseku osobními vlaky sestavenými z klasických souprav, vedených českobudějovickými plecháči, či laminátkami. Poté, co objednávku osobních vlaků převzaly Krajské úřady, došlo zde k roztržení vozebních ramen a v úseku Počátky-Žirovnice - Horní Cerekev, ležícím přímo na rozhraní krajů Jihočeského a Vysočina, došlo k výraznému redukci jízdy osobních vlaků, které se omezily jen na několik málo vlaků. V té době, 10. dubna 2015, byl u Počátek-Žirovnice také pořízen snímek motorového vozu 810.210-5, jedoucího jako Os 8384 do Horní Cerekve. Ale doba od té doby pokročila a dnes, v roce 2021, mezi Počátky a Cerekví už osobáčky nejezdí žádné. Situaci v osobní dopravě zachraňují pouze projíždějící rychlíky, objednávané Ministerstvem dopravy na rameni Brno - České Budějovice.

Autor: Daniel Pavlíček
Datum: 16.04.2015
Místo: Plzeň - Skvrňany

Provoz lokomotiv někdejší řady T478.4 v Plzni začal v roce1978 dodávkou strojů čísel 007-010, v následujícím roce doplněných stroji 015-020. Nasazeny byly především v rychlíkové vozbě na trati do Prahy. V roce 1979 odešla do RD Bratislava lokomotiva č.017, za kterou dorazil stroj čísla 006. Z první (a současně poslední) výrobní série řady T478.4 Plzeň z výroby dostala ještě stroje čísel 027–030 a 057–060. V roce 1986 byly stroje 008 a 020 předány LD Č.Budějovice a po dokončení elektrizace tratě Plzeň-Praha (1987) "výprodej" plzeňských čtyřek dál pokračoval - lokomotivy 015, 016, 018 a 019 byly předány do Zdic, 007, 009 a 030 do Tábora a 010 do Zvolena. Lokomotiva inventárního čísla 006 jezdila nějaký čas v Chebu, odkud se vrátila v roce 1992, stejně jako stroje číslel 015 a 019, navrátivší se z Tábora. Takto vypadala úvodní a asi najzajímavější fáze provozu plzeňských "čtyřek". Snímkem pořízeným ve Skvrňanech 16.4.2015 si připomeňme jednu z nich, stroj 754.058-6, na vlaku 7414.

Autor: Daniel Pavlíček
Datum: 16.04.2015
Místo: Plzeň-Skvrňany

Plzeňskou čtvrtí Skvrňany projížděl 16.4.2015 osobní vlak číslo 7415 z Domažlic do Plzně, vedený toho dne motorovou jednotkou 844.011-7. Tyto motorové jednotky nahradily na domažlické trati většinu klasických souprav, vedených do té doby lokomotivami řady 754.

Autor: Daniel Pavlíček
Datum: 18.04.2015
Místo: NTM Praha

Na základě objednávky vídeňského c. k. ministerstva dopravy číslo 26482 ex 1910 byla v První českomoravské strojírně v Libni na přelomu let 1910 a 1911 vyrobena série sedmi strojů řady 310 kkStB. První z nich byla lokomotiva 310.15, vyrobená s výrobním číslem 390, předaná zástupcům státních 28.2.1911. Technicko-policejní zkoušku absolvovala 31.3.1911 s dosaženou rychlostí 117 km/h. Její první služebnou se talo depo Wien III. Už v červnu 1914 je v pražském v depu v Nuslích, kde ji také zastihl rozpad monarchie, vznik Československa a ČSD, a později také přeznačení na 375.007. Z Nuslí odchází až v roce 1945, kdy je předána do výtopny Podmokly. Ještě v roce 1950 je ve stavu výtopny Děčín hl.n. Od 5.11.1952 do jara 1953 je pronajata podniku Vítkovické stavby n.p. Kunčice jako vytápěcí kotel. Národnímu technickému muzeu byla věnována 20.5.1954. Ve dnech 4. (lokomotiva) a 5.října (tendr) 1955 je pomocí Cullmayerových podvozků přepravena z nádraží Praha Bubny do muzea na Letné.

Top