Plzeňští strojvůdci:Popisy, rady, návody, pomůcky, zajímavosti

Adam: ta Olomouc a 662 asi až od GVD 1993/94, protože do té doby tam rychlé vlaky vozily především olomoucké "berty" - včetně zrychleného Os 4063, což bylo pokračovaní ranního R 663 z ČB do Brna a obratem zmíněný R 662. Z Brna zase zpět odpoledne nějaký Sp vlak, pozdější "Bradlo". Ale když bylo Bradlo Bradlem, vozily ho od GVD 1993/94 pro změnu šumperské "berty". Těch výkonů brněnských "brejlovců" do Olomouce zase moc nebylo.

V té době také jezdily na rameni Brno-Olomouc obrat Os4063/R662 Č. Budějovice-Olomouc a zpět.
Vybavuje se mi, jak mám foto na Ol-hl.n.nejspíš zrovna 754.024 na slunečného Silvestra 1993 se jak rozjíždí sama ten den 13-vozový R662.

Pánové, děkuji za vaše komentáře.

O 754 jsem četl zde: https://spz.logout.cz/vozidla/754/provoz754.html

Výňatek: První polovina osmdesátých let představovala vrchol nasazení motorových lokomotiv u ČSD. Náhrada parních lokomotiv byla již dokončena a na elektrizaci se teprve pracovalo. V tomto období byly lokomotivy řady 754 nasazeny na svých největších výkonech. Brněnské stroje vozily přímé rychlíky Brno - Liberec

Závady na HK byly většinou " El. přeskok na generátoru nebo na trakč.motorech podvozků. V tu dobu se jezdilo ve dvojicích strojvedoucí a pomocník. Četa chodila v Brně i o 2hod dříve a stroj musel být vypucovaný a lesknout.

Samozřejmě na R Praha byl přepřah v Č.T. na " elektriku"

V roce 1973 - 1974 kralovaly na Liberci ( až do Liberce ) a pražských rychlících Brno dolní 3021, 3022, 3023, 3064,

U tohoto grafikonu jezdily do protivky brejlovci

LD Hradec Králové.

Když z HK měl závadu, stál v Brně na dolním a po opravě se vracel s vlakem zpět.

X - ano, brněnské "trojky" do Liberce skutečně jezdily, ale už v 70. letech a vozily tam rychlík pozdějšího jména "Ještěd" - pozdě večer v Liberci, časně ráno zpět. Pokud se nemýlím, tato vozba skončila v květnu 1979, takže se "čtyřek" již nedotkla. Liberecké rychlíky se pak přepřahaly v České Třebové a Hradci Králové. Mohu jen potvrdit slova mých předřečníků - brněnské obrýlené mašiny měly hlavní pole působnosti do Přerova a České Třebové. Tam taky díky rychlíkové dopravě převažovaly "čtyřky". A do Přerova se jezdilo nejen spodem přes Sokolnice, ale i vrchem přes Blažovice a Holubickou spojku, dále přes Moravský Písek a Uherské Hradiště. Postupem času z Brna na všechny strany, i pod trolejí - ale vzhledem k tomu, že právě teď v únoru je to krásných 50 let, co na dolním přišly do provozu první tři "trojky" a podle toho je tamní historie bohatá

cca toto 754 rychlíky a osobní ČT - Brno - Přerov, do ČT i poštáky a spěšninu, 753/750 osobní ČT - Brno - Přerov, po jednom páru os Bučovice, Nemotice, Studenec, Přerov přes Bzenec, SP Jeseník

Pavlis: Děkuji, ještě jsem dohledal, že v 80. letech vozili brněnští brejlovci rychlíky mezi Brnem a Libercem.

Asi takové, jaké tehdy jezdili zdejší brejle, a to vlaky po dosud neelektrifikovaných tratích na Českou Třebovou a Nezamyslice (Olomouc/Přerov). Možná se mihli na Vláře a na trati do Jihlavy, ale to byla spíše doména jihlavských/veselských bardotek.

Nevěděl by někdo, na jakých výkonech v Brně tento stroj jezdil?